Pokročilý nádor jícnu, zmatenost, halucinace - jaká je prognóza?
Dobrý den paní doktorko! pečuji doma o manžela- onkologického pacienta (rakovina jícnu s meta do jater, rakovina prostaty), neoperován, v listopadu ukončena chemoterapie pro celkovou vyčerpanost. Od té doby v domácí péči. Manžel je ve stadiu, kdy již nepřijímá potravu, bolesti podle mého nemá, (opiátové náplasti a morfin v tabletkách).Je velmi zesláblý, občas poslední dny i zmatený a má halucinace. Jsme u něj každou minutu. Bohužel ani po tak silných prostředcích nespí, občas půl hodiny pouze klimbá. Zajímalo by mne, co čekat dál, jak se projevuje agónie a zda má cenu mu nechat podávat v infuzích glukozu a fyziologický roztok. Podle mého mu jenom prodlužujeme trápení. Děkuji za odpověď. M.D.
Máte starosti o manžela, který má pokročilý nádor jícnu a poslední dobou nepřijímá potravu, je zmatený a má halucinace. Ptáte se, zda manželova porucha vnímání nemůže svědčit pro agónii, a ráda byste věděla, co bude následovat.
Vážená paní Diartová,
dřive, než odpovím na Vaše otázky, mi dovolte vyjádřit hluboký obdiv k tomu, jak tuto velmi těžkou životní situaci zvládáte.
Váš manžel se podle toho, co píšete, opravdu nachází na konci své životní pouti. Přesto nelze odhadovat další vývoj, opakovaně bylo potvrzeno, že konkrétní předpovědi do budoucna selhávají. Ve hře je velmi mnoho faktorů, z nichž některé zůstávají skryty, nebo nelze jejich působení dobře odhadovat.
Podle Vašeho popisu se nedomnívám, že jde o agónii. Agónie je kvantitativní porucha vědomí. Jde o postupné vyhasínání životních funkcí – dýchání je nepravidelné, srdce bije jen slabě a v důsledku toho je porušena vyšší nerovová činnost a rozvíjí se bezvědomí. Ruce a nohy bývají chladnější, spodní strana těla může být tmavěji zabarvená, oči mohou být otevřené, ale jakoby se nedívaly. Halucinace a zmatenost jsou spíše projevem kvalitativní poruchy vědomí. Vzhledem k tomu, že manžel zcela jistě ztratil mnoho kilogramů, bylo by dobře zvážit, jestli se na jeho zmatenosti a halucinacích nemohou podílet léky, které dostal na léčbu bolesti. Je to bohužel věc jen velmi těžko odhadnutelná i pro lékaře, který o manžela pečuje. Nemá-li, jak píšete, žádné bolesti, třeba by stálo za to dávku opiátů mírně snížit, ale ne za cenu objevení se bolestí. Při celkovém rozvratu vnitřního prostředí organismu (jaký je typický pro pokročilá nádorová onemocnění) se rovněž mohou objevit stavy zmatenosti.
Nemocným, kteří se ocitli na konci životní pouti, není podávání infuzí doporučováno. Jak sama píšete, oddaluje se tím okamžik smrti, aniž se nemocnému jakkoliv prospěje. Podáváním infuzí jen odsouváme něco, co stejně přijde, ale nemocnému nikterak nepomůžeme ani neulevíme. Nemocní v konečných stadiích procesu umírání netrpí žízní ani hladem, jejich oragnismus šetří síly, které by jinak spotřeboval na trávicí a metabolické pochody.
Vážená paní Diartová, přeji Vám mnoho sil, trpělivosti i odvahy.
S úctou
MUDr. Irena Závadová