Nádor břišní slinivky - jaká je prognóza?

Odpověď na dotaz ze dne 17. 10. 2011 zobrazit původní dotaz

Dobrý den a velice děkuji za možnost dotazů ve Vaší poradně, je to obrovským přínosem po psychické stránce.
Nevím zda můj dotaz je vce pro lékaře či psychoterapeuta. Mému tatínkovi před rokem byla sdělena diagnóźa nádor na slinivce, s tím že jsou zasaženy uzliny. Byl to šílený šok, nebot náš táta nikdy nemarodil a nikdo nechápal proč on. Po třech týdně se chirurgové rozhodli vzhledem k výbornému stavu táty pro operaci a pooprační zpráva zněla, že je to veliké ložisko, které jeví známky pouze chronického zánětu, jako nádor se nechová a nevypadá. Z důvodu neřešitelného krvácení ale nemohl být odebrán vzorek. Ovšem po deseti měsících tatínek velice zhubnul, s velikým zánětem žluč.cest hospitalizován na gastru a nyní výsledek rakovina slinivky a s největší pravděpodobností meta v játrech. Lékařka se prý již před rokem přikláněla k horší variantě a i to tátovi řekla, táta tedy věděl, že mají na gastru jiný názor než na chirurgii.Nyní propuštěn s tím, že pro něj léokaři nemohou více udělat, stará se o něj maminka doma a já denne jezdím pomáhat. Neustáje brečím, stejně jako před rokem a bojíme se, jaké to nabere obrátky, nedovedu si představit, že by měl můj táta trpět. Prognźa velice špatná. Táta zasím doma bez léků na bolest, říká, že ho nic nebolí, má ale noční horečky a zimice, často spí,jeden den lepší, druhý horší a my jsme strašně rádi za každý dobrý den. Prosím dá, se nyní říci, jak se to může dále vyvíjet? Mám strach i o mámu, aby to zvládla, máma také jen brečí a vlastně celá rodina, před tátou se snažíme být silní, protože i on je strašně statečný a silný. Omlouvám se za dlouhý dotaz,ale nemůžu se pořád se vším srovnat. Děkuji

Jana

Váš tatínek má zhoubný nádor břišní slinivky, poslední dobou hodně zhubl a necítí se dobře. Bojíte se, co Vás může čekat, máte obavy, aby tatínek netrpěl.

Vážená paní Jano,

odpovídá Vám lékařka i psychoterapeutka:

Nádory slinivky patří bohužel mezi ty zrádné, které může být skutečně těžké odhalit. Není neobvyklé, že je nemocný sledován, léčen i operován s diagnózou zánětu slinivky, a teprve další průběh odhalí, že potíže jsou nádorového charakteru. Stejně jako u jiných nádorů, nelze ani u nádorů slinivky říci, kdo a proč onemocní; i když samozřejmě existují rizikové faktory, jako je kouření nebo alkoholismus. Faktem ale zůstává, že nádor slinivky postihuje i nekuřáky a abstinenty.

Pokud máte možnost, obraťte se na nemocnici, kde je tatínek sledován, a zkuste zjistit, zda nemají paliativního lékaře, případně zda se v místě Vašeho bydliště nenachází hospicové zařízení — pomocí Vám může být Adresář služeb. Paliativní medicína a hospicová péče jsou zaměřeny právě na zmenšení utrpení nevyléčitelně nemocných. Prioritou je ovlivňování průvodních příznaků, které s sebou tyto nemoci nesou, to znamená bolest, dušnost, nevolnost, teploty a podobně. To, že jeden den je lepší a druhý horší, je normální. I u zdravých momentální stav kolísá, jen to není zdaleka tak výrazné.

A určitě neváhejte a nebojte se otevřeně si promluvit o svých obavách s tatínkem. Nebojte se plakat společně, vždyť máte proč! Silní můžete být spolu. Někdy může snaha o to být silný (ze strany pečujících i ze strany nemocného) vystavět stěnu. Všichni pak v nejlepší snaze zůstavají se svými pocity, obavami i nadějemi navzájem izolovaní a osamocení a to určitě není dobře. Jen otevřený, citlivý rozhovor pomůže všem zjistit, co by si přál nemocný, jaká má očekávání, čeho se bojí, v co ještě doufá a co by třeba vůbec nechtěl.

Ptáte se, jak se může tatínkův stav vyvíjet dál. Můžete si přečíst na našich webových stránkách o možném průběhu a očekávatelných příznacích . Obvykle tito nemocní slábnou, spí stále více, mají stále méně sil na komunikaci s ostatními. Ne všichni nemocní s nádory mají bolesti. Právě zdravotníci z oblasti paliativní medicíny a hospicové péče Vám mohou poskytnout oporu a tímto těžkým obdobím Vás provést.

Přeji Vám hodně společných sil a odvahy na další cestě.

S úctou

MUDr. Irena Závadová

 

Vážená paní Jano,

píšete o těžké zkušenosti, kterou teď všichni doma procházíte. Váš tatínek je vážně nemocný, perspektiva není moc nadějná, je to samozřejmě obtížný proces se s takovou situací vyrovnat. Zároveň nemůžete dělat nic jiného, než to, co děláte — pomáháte, a postupně se se situací sžíváte. Nemůže to jít rychle a nemůže to nebolet.

Na druhé straně je to teď Váš společný čas, kdy můžete s tatínkem i maminkou být dohromady, podporovat se navzájem a sdílet, co zažíváte, a vracet se k tomu, co jste společně prožili. Prožitky sounáležitosti a lásky jsou tím, z čeho člověk čerpá sílu a oporu pro těžké životní okamžiky.

Můžete také vyhledat pomoc psychologa nebo psychoterapeuta, který by vás na této cestě doprovázel. Mohl by být zázemím, kde můžete cokoli říct a prožívat — i to, před čím třeba chcete své blízké doma chránit. Taková podpora v krizové situaci je také zdroj úlevy. Mohla by ho také využít samozřejmě i Vaše maminka. Pro většinu lidí je úlevné a podporující svou bolest sdílet, ne s ní zůstat sám.

Milá Jano, myslím na vás. Nezapomínejte prosím také na péči o sebe, na odpočinek a obnovu vlastních sil.

S úctou

Mgr. Ilona Peňásová

Dotaz zodpovídá

MUDr. Irena Závadová

MUDr. Irena Závadová

lékařka

Poradna je tu pro vás

Zadejte dotaz