Tatínek umírá v LDN, mám záchvaty pláče. Co dělat?
Prosím o radu, tatínek umírá v LDN. Mám nezvladatelné záchvaty pláče kdykoli na něj pomyslím nebo o tom mluvím. Návštěvu v nemocnici probrečím, čímž tatínka rozrušuji, ale nemohu se ovládnout.
Dobrý den, paní Pokorná,
chápu, že pláčete, když pomyslíte na umírajícího tatínka. Nejen umírající lidé potřebují podporu, obvykle ji potřebují také ti, kteří zůstávají. Zkuste si pro sebe zajistit také péči, sdílení či pochopení lidí, abyste se mohla o své pocity podělit a nebyla jimi tolik zavalována. Nemusíte mít přece sama od sebe sílu na všechno. Když budete mít podporu pro sebe, možná, že pak budete mít větší kapacitu pro tatínka a jeho odcházení. O podporu a pomoc se můžete obrátit i na odborníka – psychologa, který by Vám mohl pomoci lépe zvládnout toto náročné období.
S pozdravem a přáním dostatku sil
*
Zuzana Vondřichová*
Dotaz zodpovídá
