Přítelovi zemřela maminka. Odjel za rodinou zahraničí, kde žije i jeho bývalá žena - jsem stále jeho partnerka?

Dobrý den, prosím o radu. Mému příteli zemřela maminka předminulý týden, minulý týden byl pohřeb. Jeho maminka žila v zahraničí, tisíce km daleko, ale pocházela odsud, stejně jako přítel. Bylo jí 83 let, byla nemocná delší dobu, ostatní tušili, že k tomuto může dojít, ale přesto srdce na to není připraveno nikdy a stále doufali. Nyní máme s přítelem vztah na dálku, a tak nemohu být s ním, odjel tam, aby byl se sourozenci a ostatními příbuznými v těchto těžkých chvílích.

Než se stala tato smutná událost, řešili jsme s přítelem to, že ho zničehonic kontaktovala jeho bývalá žena, že by to s ním chtěla zkusit znovu. S přítelem jsme nyní 4 roky, ale zatím nás nepojí nic, jen láska, partnerství, zatímco s jeho bývalou ženou vše, děti, závazky, rodina, známí. Poté, co jsem se tohle dozvěděla, přítel odjel týden na dovolenou a když se vrátil, odmlčel se. Ptala jsem se ,zda jsem stále jeho láska a přítelkyně a jak to bude s námi dál, zkrátka, jak se rozhodl a když odpověď nepřišla, zeptala jsem se podruhé. Přišla mi pouze odpověď, že...mamka zemřela.

Od te doby se muj partner odmlčuje, nekomunikuje,
jak jsme byli zvyklí psát si každý den několikrát, volat si. Což samozřejmě chápu, absolutně se nezlobím a toužím mu pomoci. Sem tam jen sleduje moji zeď na Facebooku, kde občas dám nějaký povzbuzující obrázek, citát atd. nebo napíšu, jak na něj myslím, držím mu palce apod. ale nyní vůbec nevím, na čem jsem. Jelikož jeho bývalá žena žije ve stejném městě, jako žila jeho matka a jeho rodina,bojím se, že toho teď využije a k příteli se dostane blíž, jelikož je teď zranitelný a citlivý. Ví o mě a ví, že teď nemohu být s ním. Nemohu za ním bohužel teď letět a hrozně mě to trápí i ubíjí ta představa, že ho třeba objímá ona, dává mu pusu, citovou podporu a že třeba dělá vše proto, abychom se my dva rozešli, přestože jejich vztah nikdy neklapal a mého partnera podváděla.

To, že se přítel odmlčuje, naprosto chápu, je to obrovský zásah do psychiky. Nechci být nyní sobec, momentálně mi jde o to, aby se bolest stala snesitelnou v jeho životě a začal postupem času fungovat. Přesto bych ale ráda věděla, na čem vlastně jsem...jestli náš vztah pokračuje, nebo se rozhodl pro bývalou. A na to nemám odpověď. Bohužel se tato smutná událost stala zrovna v nešťastnou dobu. Bojím se, že tu budu měsíce, rok čekat, psát mu, jak ho miluji a jak to zvládneme a on bude mezitím znovu začínat se svojí bývalou a já se to ani nedozvím, resp. dozvím za dlouho, že jsem tu vlastně byla "zbytečně" a že mě kvůli ní potom odhodí. Ještě bych dodala, že krátce po úmrtí mi napsal, že jsem jeho věčná láska a když jsme si psali roky, měsíce předtím, tak mi psal i šeptal do ucha, že s nikým jiným nezažil v životě tak krásné chvíle, jako se mnou, a to ani s bývalou. Že celý život čekal na to, až potká někoho, jako mě a že už by nikoho jiného nechtěl. Přesto se bojím.

Má otázka je: Za jak dlouho se mohu zhruba svého partnera zeptat, jestli náš vztah pokračuje nebo ne? Zda jsem stále jeho partnerka? Za jakou dobu od úmrtí, pohřbu, mám právo vědět, na čem jsem? A jak mu nyní pomoci, když jsme na nějakou dobu od sebe vzdáleni tisíce km? Mám mu psát nadále každý den zprávu, e-mail, jak na něj myslím a povzbuzovat ho? Anebo když nepřichází odpověď (což si vůbec neberu osobně, přečetla jsem si články na vašem webu), je lepší nepsat a nechat ho pár dní, týdnů být samotného, odmlčet se a také nepsat? Mám ale strach, že si zas bude myslet, že jsem se na něj vykašlala. Velmi chápu, jak se cítí, proto je pro mě nyní nejdůležitější, abych mu neublížila ještě víc. Záleží mi na něm, ale též chci vědět, na čem vlastně jsem, protože ho velmi miluji.

Děkuji.