Byl by převoz do nemocnice pro tatínka přínosem?
Dobrý den, 6.2. 2015 byl otcovi na CT vyšetření nalezen nádor na tlustém střevě s metastázemi do jater a plic o velikosti cca 10x7cm.. Po koloskopii bylo řečeno ,že jde o agresivní nádor. Nastoupil do nemocnice, kde mu byla provedena resekce střeva, nádor vyjmut nebyl. Do 24.2.2015 byl stále na JIP, na výživě, navíc se mu objevil ascitus-voda v břiše, takže mu byl zaveden dren pro odvodnění. zažádali jsme na přání otce o propuštění z nemocnice dne 24.2.. s tím,že ten den byl odpojen z výživy. Od té doby stále slábne, denně nesní téměř nic. Dokáže si sice ještě třeba dojít na záchod, ale zpět už to nezvládne,jak je slabý. Navíc přestal fungovat ten drén, voda se již nevypouští. Otec nechce jít do nemocnice, bojí se ,že tam zemře. Chce zemřít doma. Nejsem si jista, jak to teď řešit, zda by byla výživa pro něj ještě přínosem a prodloužila alespoň jeho život nebo se již pomalu mám smířit s jeho umíráním.Není to ani dva měsíce co mu byla rakovina diagnostikována, jak je možný tak rychlý spád?
Vašemu tatínkovi lékaři zjistili rakovinu tlustého střeva s metastatickým postižením jater a plic. Protože má tekutinu v dutině břišní, byl mu zaveden drén, se kterým byl koncem února propuštěn domů. Drén nějakou dobu fungoval, ale nyní již přestal odvádět. Tatínek slábne, ztrácí chuť k jídlu a jeho přáním je zemřít doma. Vy se ptáte, zda by převoz do nemocnice byl pro tatínka přínosem, zda by mu mohla např. umělá výživa prodloužit život.
Milá Markéto,
z toho, co píšete, vyplývá, že tatínkův stav je zřejmě velmi závažný, možná mu opravdu příliš času nezbývá. Pokud on vyjádřil přání prožít konec svého života doma a je ve Vašich silách o něho doma pečovat, je to v tuto chvíli bezpochyby to nejdůležitější, co pro něho můžete udělat. V nemocnici už mu nemají moc co nabídnout.
Nemocným s takto pokročilým onkologickým onemocněním ubývají síly, ať již jsou nějak živeni nebo ne. Tatínek dostával umělou výživu v rámci zotavování po operaci, za současného stavu by mu ji nejspíš už ani v nemocnici nepodávali. Navíc, jak sama píšete, tatínek do nemocnice nechce. Slabost a únavu je potřeba řešit spíš přizpůsobením režimu možnostem nemocného, např. místo vyčerpávající cesty na záchod zapůjčit WC křeslo (tzv. gramofon) a tatínkovi i sobě tak zjednodušit život. Do jídla není dobré nemocného nijak nutit, spíše jenom nabídnout, na co by měl chuť, ale nechat na něm, kolik toho sní. Většinou spíše než klasická vařená jídla nemocní uvítají něco studeného, co dobře sklouzne do krku, např. jogurt, puding, ovocnou přesnídávku nebo třeba zmrzlinu. Také nápoje mohou být dobrým zdrojem energie, je možno zkusit např. Coca Colu, mléko nebo pivo.
Další věc je ten nefunkční drén. To je možno vyřešit i ambulantně. Po předchozí domluvě mohou lékaři tatínkovi na ambulanci buď zavést drén nový a nebo provést alespoň jednorázové vypuštění tekutiny z dutiny břišní. To se však dělá jen tehdy, pokud ascites nemocného výrazně obtěžuje (zvětšené břicho bolí nebo se nemocnému kvůli ascitu i v klidu špatně dýchá). Jestli tomu tak není, břicho se výrazně nezvětšuje, nebolí a na dušnost si tatínek nestěžuje, není třeba se ucpaným drénem trápit.
Pokud máte ve svém okolí nějaký mobilní hospic, je možné se teď s nimi domluvit na přijetí tatínka do péče, lékař z hospice může provést punkci ascitu i u Vás doma. Také by Vám byli k dispozici k řešení dalších obtíží, které by se mohly objevit (bolesti, nevolnosti apod.). Pokud tato možnost ve Vašem okolí není, bylo by dobré se spojit s tatínkovým praktickým lékařem a požádat ho, aby se na tatínka přišel podívat.
Vím, že je to velmi těžké přijmout a že jste na vyrovnání se s tatínkovou situací měli opravdu málo času, ale myslím, že to, že jste respektovali tatínkovo přání jít co nejdříve z nemocnice domů a trávit zbývající čas se svými blízkými, je pro něho nesmírně cenné. To, co pro něj teď děláte Vy, by nemohl udělat nikdo jiný. Máte můj velký obdiv a respekt, myslím na Vás a přeji hodně sil.
MUDr. Kateřina Menčíková