Tatínek je v posledním stadiu CHOPN. Jaká je naděje na zlepšení? Případně co čekat v závěru jeho života?
Tatinek je v poslednim stadiu CHOPN v nemocnici, navic prestal jist a chodit/sedet, zaroven ma ve spatnem stavu srdce. Lekari pozvali rodinu do nemocnice se rozloucit, nicmene v poslednich dnech se jeho stav trosku zlepsil (alespon co se dychani tyce), stale ale odmita jist a zvednout se z postele. Je zoufaly, nastvany a chce jit domu (nemocnice doporucila presun do lecebny dlouhodobe nemocnych), nicmene maminka se boji, ze by ho doma nezvladla, vetsinu tydne je doma sama, neuzvedne ho, charita nabizi pomoc cca na 1-2 hodiny denne, asi by se dala sehnat placena pecovatelka, ale predpokladam jen na 1 smenu, tudiz ne na 24 hodin denne, coz by maminka pro nej potrebovala. Mam nekolik dotazu:
1. Je nadeje, ze zase zacne jist a jeho stav se jeste docasne zlepsi?
2. Velkou obavou je konec zivota, ktery s velkou pravdepodobnosti probehne udusenim....jake jsou moznosti v pripade doziti doma, jak moc mu ulevi bezne opiaty a kyslik doma v porovnanim s tim, jakou ulevu by dostal v nemocnici?
3. Existuji jeste nejake moznosti, o kterych nevime, ktere by umoznily jeho odchod doma, ale s pomoci pro mou maminku, ktera by to sama nezvladla fyzicky ani psychicky?
Váš tatínek je v nemocnici, má onemocnění CHOPN v posledním stadiu. Přes očekávání lékařů se jeho zdravotní stav mírně zlepšil — lépe se mu dýchá. Přál by si jít domů, ačkoliv nemocnice doporučuje přeložení na LDN. Vaše maminka nemá kapacitu o tatínka, který je trvale ležící, celodenně pečovat. Ptáte se, zda je naděje, že se jeho stav dočasně zlepší. Dále Vás zajímá, v souvislosti s ošetřením obtíží v dýchání, srovnání zdravotní péče v domácím prostředí oproti nemocniční péči. Hledáte také možnosti podpory pro maminku v případné domácí péči.
Dobrý den,
odpovím postupně na Vaše dotazy ohledně nemocného tatínka s onemocněním plic a srdce, který je podle Vašeho popisu ve vážném zdravotním stavu. Upozorňuji na to, že mé odpovědi jsou obecné a vychází z Vašeho popisu. Pokusím se ale, co nejlépe posoudit stav Vašeho tatínka a možnosti péče o něj. Ptáte se na velmi konkrétní a důležité věci, proto se budu snažit být co nejpřesnější.
-
naděje je vždy, ale záleží na mnoha okolnostech. U pacientů s chronickým onemocněním, jako je CHOPN, někdy pozorujeme výrazné zhoršení stavu, který se poté může zase (dočasně) zlepšit. Ale zlepšení většinou není takové, aby se stav zlepšil na stejnou úroveň, jako před zhoršením. Někdy může stav výrazně souviset i s psychickou pohodou pacienta.
-
Ráda bych rozptýlila Vaše obavy: věřím, že se tatínek neudusí! Konec života u pacientů s CHOPN a onemocněním srdce většinou probíhá jako pomalé a postupné odcházení — pacient je velmi unavený, přestává jíst, nepohybuje se. Pospává více přes den, až postupně prospí většinu času ve dne i v noci a ve spánku většinou i umírá. Existují možnosti, jak pocity dušnosti ovlivnit léky a lze o takové pacienty pečovat dobře i doma. O tom, jak lze doma pomoci je bod 3) mé odpovědi.
-
pomoc s péčí o tyto pacienty v domácím prostředí by pravděpodobně nejlépe zvládl tým mobilního (domácího) hospice, který by Vám pomohl zajistit péči i pomůcky pro domácí péči a především dokázal zvládnout symptomy onemocnění (dušnost, bolest apod.). I takto obtížné stavy lze zvládnout doma až do konce tak, aby pacient netrpěl. Ale je nutné zdůraznit, že péče o takového pacienta může být psychicky i fyzicky náročná a bylo by vhodné, aby na ni maminka nebyla sama. V týmu domácího hospice je lékař, zdravotní sestry/bratři i sociální pracovník, tito vám pomohou se rozhodnout, zda je taková péče možná. Na možnosti domácí péče se můžete zeptat i Vašeho praktického lékaře.
Další alternativou může být i lůžkový hospic, kde se o Vašeho tatínka postarají po stránce zdravotní i ošetřovatelské, ale zároveň s ním může být kdykoliv někdo z blízkých. Také režim lůžkového hospice je, narozdíl od nemocnice nebo léčebny dlouhodobě nemocných, přizpůsoben potřebám umírajících pacientů a jejich blízkých.
Přeji Vám mnoho sil do dalších dní a chtěla bych Vás povzbudit — pokládáte velmi dobré a smysluplné dotazy, ptejte si i ošetřujících lékařů Vašeho tatínka. Přála bych Vám, abyste dostala odpovědi, které potřebujete.
S úctou a pozdravem
Jana Michlová