Manžel zemřel. Roky jsem o něj pečovala. Jeho děti se s ním nestýkaly, u notářky každé ale dostalo 300 000. Je to spravedlivé?
Zemřel mi manžel. Jeho děti se s ním nestykaly. Byl 10 let nemocný 6 let na kyslíku na plinach v noci budil krmila jsem ho moje děti. Nám vozidly nákupy a pomáhaly mě s ním. Nikdy se ne zajímaly. A dneska u notářský každý dostane 3ooooo ani se nezeptal na co táta umřel. To to spravedlivost. Děkuji
Váš manžel zemřel. Byl 10 let nemocný, z toho šest let na kyslíku. Pečovala jste o něj včetně podávání stravy a péče o hygienu, protože nebyl soběstačný. Vaše děti nakupovaly i jinak Vám pomáhaly. Děti manžela se s ním naopak nestýkaly. Dnes u notáře jste se dozvěděla, že dostanou 300 000 korun. Děti manžela se ani nezeptali, na co jejich táta zemřel. Považujete to za nespravedlivé.
Dobrý den,
dovolte mi vyjádřit Vám upřímnou soustrast. Vámi popsaný postup je z mého pohledu v souladu se zákonem. Jestliže chybí závěť zemřelého, pak jako první dědí manželka a potomci stejným dílem. Zákonná úprava takto nahrazuje chybící závěť zemřelého. Nelze totiž zjistit, koho si Váš manžel přál za své dědice, takže se postupuje dle zákona.
Jestliže rodič nechce, aby jeho potomci dědili, musí před smrtí sepsat závěť, ve které vyjádří své přání o jiném než zákonném rozdělení jeho majetku, případně sepsat listinu o vydědění. V opačném případě jsou potomci zvlášť chránění, zákon je označuje za tzv. nepominutelné dědice. To znamená, že i v případě jejich opomenutí v závěti mají právo alespoň na tzv. povinný díl.
S pozdravem
Barbora Steinlauf