Otec vlastnil polovinu chaty. Druhý vlastník zemřel a otec nebyl přizván k dědickému řízení. Je to v pořádku?
prosím o info můj otec vlastnil polovičku chaty a druhou polovičku vlastnil vyženěný nevlastní syn (neosvojený) ,který byl nesvéprávný.Tak to bylo zapsano v katastri Druhý nevlastní syn bratr zesnulého byl po umrtí jejich matky z chaty vyplacen.Po smrti nevlastního syna by polovička chaty měla komu patřit respektive ,kdo by měl dědit.
V dědickým konání nebyl otec přizván a polovičku chaty zdědili syn a dcera druhého bratra (který byl soudně trestaný za podvody).Otec byl v době umrtí nevlastního syna v domově pro seniory otec měl 92 roků nemohlo dojít k podvodu a nebo je to v pořádku?Byl jsem tohoto roku jmenován opatrovníkem mého otce a chci hájit jeho práva děkuji za odpověd
Dobrý den, Bohumíre,
pokud jsem se správně zorientovala ve Vašem dotazu, ptáte se na polovinu chaty, kterou vlastnil vyženěný syn tatínka. Po smrti tohoto syna polovinu chaty zdědily děti synova bratra, ve vztahu k zemřelému tedy synovec a neteř. Tatínek nebyl účastníkem dědického řízení.
Pokud tomu tak bylo, proběhlo rozdělení majetku zřejmě v souladu se zákonem, byť nedokáži přesně říct, z jakého titulu synovec a neteř dědili. První možností je, že v době úmrtí nevlastního syna nežil již ani druhý nevlastní bratr. V takovém případě po zemřelém, pokud nesepsal závěť nebo jiné pořízení pro případ smrti, dědili synovec a neteř z titulu zákonné dědické posloupnosti — synovci a neteře dědí ve třetí dědické třídě, a to na místě sourozence zemřelého, pokud se sourozenec dědického řízení nedožil. Druhou možností je, že zemřelý bratr sepsal závěť, v níž zůstavil majetek dětem bratra, takže dědili nikoliv ze zákona, ale z titulu závěti.
Pokud máte pochybnosti, zda dědické řízení a rozdělení pozůstalosti proběhlo v souladu se zákonem, doporučila bych Vám nahlédnout do dědického spisu a zjistit více podrobností, z jakého titulu kdo dědil. Následně, pokud by Vaše pochybnost trvala, bych doporučovala konzultaci s advokátem, s nímž můžete zvážit případné další kroky.
S pozdravem
Barbora Steinlauf