Lékařka rozhodla o DNR u pacienta bez jeho vědomí a vědomí rodiny. Je to lege artis?
Dobrý den,
p. Zlámalová mi vysvětlila použití DNR, což je pro nás pro pacienty, že zabít. U nás pacientovi bylo rozhodnuto DNR na diagnózu, která byla za pobytu v nemocnici, že není. Jednalo se o rakovina plic. V dokumentaci se dá vyčíst, že tato diagnóza byla chybná. Jinak mimochodem pacient byl v nemocnici 14 dní (předtím nikdy nebyl na nic nemocný) bez řádných kultivací a rozbor moče mu bylo dáno neznámé origo neb pacient měl vysoké CRP. Neznalost lékařů a kopírováním už napsaného se toto stalo. 2 injekce morphia a DNR na rakovina plic. Mezitím mu nebyla dána tekutá strava, ale byla předepsaná a dokonce byl kurtován 2 dny a noci neb pacient zjistil, že s ním smýšlejí, že je na smrt nemocný a on nebyl. Předtím 6 ATB (stihlo se to za těch 14 dní). Pacient v nemocnici zhubl bez jídla a strádáním psychickým a fyzickým 10 kg (přičteno k závažné prognóze). Tak a kde je snaha pacienta léčit, aby žil. Není. 3 fáze nemoce a aniž by někdo se pořádně pacientovi věnoval zda to tak je, ne nikdo. Víte kolik asi pacientů takhle "uměl" vyřknou ortel neb z CT a rtg neumí nic poznat ? Vše je lege artis. Tak se to dneska dělá. A to byl pacient přivezen RZS a vykašlali se na něj. Tak se dneska léčí. Dá se DNR neb má pacient rakovinu plic a on ji nemá. Sama doktorka tak uznala bez vědomí pacienta a nás a to jsme s pacientem v nemocnici byli.
Vážená paní Aleno,
z vašeho emailu zaznívá velká zloba na poměry v našem zdravotnictví. Bohužel se neumím vyjádřit k tomu, čím konkrétně jste si museli projít vy. Zřejmě nebyla dobře stanovena diagnóza, jednotlivé kroky s nemocným nebyly dostatečně probrány a ani s blízkými zdravotníci nehovořili a postup nevysvětlili.
DNR — tedy konstatování, že nemocný nemá být oživován (nemá být činěn pokus o oživování), je za určitých okolností rozhodnutím lékaře. Děje se tak u nemocných, u kterých pokus o oživování nemá reálnou naději na to, že by přivedl nemocného zpět k životu, výrazně zlepšil jeho dosavadní zdravotní stav a zvrátil průběh nemoci. Jiná je situace u jinak zdravého člověka, který dostane srdeční infarkt a zastaví se mu srdce a zcela jiná je situace těžce nevyléčitelně nemocného pacienta s pokročilým nádorem, který se nedá nijak léčit. Sama resuscitace je pro nemocného vysoce stresující zákrok, který přináší řadu bolestivých zákroků a může vést k tomu, že nemocný zůstane trvale napojen na přístrojovou podporu a po zbytek života bude muset být v nemocnici.
S pozdravem
MUDr. Irena Závadová