Maminka zemřela na rakovinu slinivky, nerozumím tomu, co se dělo s jejím tělem ke konci. Cítila bolest?
Dobrý den, zemřela mi maminka na rakovinu slinivky břišní a v posledních hodinach obtížně dýchala a zmitala se na posteli ze strany na stranu a takovou silou, že mě to vyrazilo dech vzhledem k tomu, že již neměla téměř sílu cokoliv dělat.
Stále nemohu pochopit co se s jejím tělem delo. Bylo studené na dotek. Po těle měla různě fleky, jakoby modřiny, nohy - chodidla byly fialové.
Zajímá mě, jestli cítila bolest.
Podle obličeje bych řekla že ano.
Neustále mě tato myšlenka provází.
Nepotřebuji útěchu, ale vás odborný názor, co se s maminkou v tuto dobu delo. Take nevím jestli mě dokázala vnímat, nebo už toho nebyl její mozek schopen.
Dekuji
Ptáte se, co se mohlo odehrávat u Vaší maminky v posledních hodinách, než zemřela na rakovinu slinivky. Zaskočil Vás její neklid, namodralé skvrny po těle a studená kůže. Chtěla byste vědět, jestli mohla mít bolesti a jestli vnímala Vaši přítomnost.
Dobrý den, Julie,
rozumím Vašim dotazům, je jasné, že pokud jste byla v posledních chvílích života u své maminky, musí se Vám ty okamžiky vracet a vynořují se Vám stále nové otázky. Nejistota je velmi těžká a chápu, že potřebujete některým věcem více rozumět. Modré skvrny na kůži a fialová chodidla jsou stejně jako studená kůže, zejména na rukou a nohou, doprovodnými známkami umírání. Postupně se zpomaluje oběh, když srdce slábne a přečerpává stále menší objem krve. Jako první se přestává prokrvovat kůže, proto je studená, krev v malých kapilárách kůže se zastaví a začne přes nedostatečně okysličenou kůži promodrávat. Po smrti se tyto skvrny ještě zvýrazní a říkáme jim posmrtné skvrny. Děje se tak u každého umírajícího člověka, a pokud umírá několik hodin, tak jsou tyto skvrny patrné ještě před úmrtím. Právě to, že se omezí oběh v orgánech, které jsou pro tělo nejméně důležité, umožňuje zachovat co nejdéle funkci orgánů životně důležitých, jako je srdce, plíce a mozek, které selhávají až jako poslední. Proto je velmi pravděpodobné, že umírající člověk vnímá, kdo je s ním a třeba i co mu říká, i když on sám už nedokáže cokoliv projevit. Věřím, že i Vaše maminka vnímala Vaši blízkost a přítomnost do poslední chvíle. Její neklid mohl být deliriem, které často vídáme u umírajících, aniž bychom vždy věděli konkrétní příčinu. Ano, bolest mohla být jednou z příčin, ale zda byla, je pouhou spekulací. Delirium není nic neobvyklého a někdy opravdu nedokážeme odhalit, proč se tak děje.
Z mého pohledu vidím Vaši přítomnost u maminky jako zcela klíčovou. Jestli měla bolest, anebo ji zneklidnilo cokoliv jiného, je důležité, že nebyla sama. Ne vždy máme po ruce okamžitou a účinnou pomoc, ale právě takzvaná tichá přítomnost, může být pro umírajícího lékem nejcennějším a zcela nenahraditelným.
Přeju Vám mnoho sil do dalších dnů a ať jsou bolestné vzpomínky přehlušeny těmi krásnými a radostnými.
S úctou
MUDr. Katarína Vlčková