Přítel měl infarkt. Jsem zoufalá, prý je malá šance na probuzení, neznám ani diagnózu. Co dělat?
Dobrý den,můj přítel měl před týdnem infarkt,hned jsem volala záchranku a prováděla masáž srdce dokud nepřijeli... zhruba půl hodiny trvalo než se chytl...po té byl převezen hned na operační sál..měl ucpanou cévu...nyní srdíčko funguje,sám dýchá...ale má v krku katetr...jen mu prý pomáhá,že dýchal moc rychle...vše funguje...ale bohužel mi řekli,že má poškozený mozek...že funguje minimálně...nic víc...bude převezen do jiné nemocnice na ARO.....pořád mi říkají,že je malá šance na probuzení....když jsem u přítele a to denně,otvírá a zavírá oči...a mám pocit,že má i občas přímo oční kontakt do mých očí...občas pohne rukou a nohama...když ho stipnu...reaguje na to a trhne sebou a i v obličeji dělá křivky.....zatím nemá magnetickou rezonanci a jiné neurologicke vyšetření...jen jedno cete....srdce zpravili a dál je to nezajímá...jen domluvili převoz na moje přání...jsem zoufalá ani nevím..jaká je diagnóza...jen slyším je to špatne....děkuji moc za odpověď...
Píšete o nenadálé situaci, v které jste se ocitla: Váš přítel prodělal infarkt, díky Vaší rychlé reakci a zásahu lékařů se srdce podařilo spravit, ale ukázalo se, že je poškozený jeho mozek.
Dobrý den, paní Patricie.
Vážíme si důvěry, s kterou se na nás obracíte. Píšete o nenadálé situaci, v které jste se ocitla: Váš přítel prodělal infarkt, díky Vaší rychlé reakci a zásahu lékařů se srdce podařilo spravit, ale ukázalo se, že je poškozený jeho mozek. Svůj dotaz jste směřovala lékaři, přesto si dovoluji na něj odpovědět. Oceňuji Vaši rychlou reakci při kolapsu přítele a vážím si toho, že teď dokážete hledat pomoc i pro sebe.
Představuju si, v jakém víru jste se ocitla – nejistota, šok, prázdno a hrůza před Vámi, čekání jakýchkoli zpráv, protichůdné informace, kolotoč naděje a beznaděje, pocit, že to nemůže být pravda… Bezmoc.. Osamělost vůči nemocničnímu systému… Vím, že časem budete vědět víc, všechno bude jasnější – teď jde o to, jak ustát nejistotu a čekání…
Zatím je brzy na závěry ohledně budoucnosti Vašeho přítele. Věřím, že lékaři dělají, co je v jejich silách (a moc bych Vám přála, aby to dobře dopadlo). Píšete, že ho čekají další vyšetření, ošetřující lékař Vám pravděpodobně řekne, jak se vše vyvíjí.
Je třeba, abyste se v tuto dobu postarala o sebe. Abyste měla sílu to zvládnout. Nevíme, co Vás čeká později, ale teď je čas načerpat statečnost, odvahu, nezdolnost. Opřete se o lidi, které máte kolem sebe – příbuzné, sousedy, kamarádky. Mluvte spolu o té situaci, proberte s nimi své naděje i obavy. Pokud by to bylo málo, dobrým krokem ve Vaší situaci může být i volání na kteroukoli linku důvěry nebo návštěva krizového centra.
Nezapomeňte pečovat o sebe – jezte, pijte tekutiny, neopomínejte hygienu, základní péči o byt… Tím dáváte tělu signál, že chcete, aby vydrželo. Pokud byste měla potíže s usínáním, požádejte Vašeho obvodního lékaře o léky na spaní – na přechodnou dobu to není žádná ostuda a tělu mohou pomoct.
Paní Patricie, držím Vám palce, abyste ustála období nejistoty, temnoty a čekání na zprávy. A až budete vědět, jak se věci mají, ať – s podporou Vašeho okolí – zvládnete další období, která Vás čekají. Budu na Vás myslet.
Mgr. Petra Hálková