Maminka má rakovinu prsu a metastázy. Po kolapsu je zmatená, jako by nic nevěděla. Jak se k ní chovat?
Dobrý den, maminka má rakovinu prsu. Zasáhl uzliny, meta na játrech, podbrisnici, pohrudnici, část krku plus ještě další druh rakoviny a to dělohy nebo vaječníků... Zatím nejde určit. Nastoupila na pal. Chemo. Zatím 6 dávek. Bohužel komplikace je tekutina u plic. Jsou číste ale musela mít dren aby odvádět tekutinu a po vyndani se rozjel zánět. Dali dren znovu nasadili atb. Před pár dny se mi složila doma a byla naprosto mimo. Doktoři řekli že to je kombinace onemocnění a tepla. Snad to tak bude... Během poslední hospitalizace udělali lékaři ct a řekli že se nádor zmenšil. Ale včera mi lékařka při rozhovoru řekla, že je ve stádiu kdy se nemůže už nikdy vyléčit a nemůže to říct sice na sto procent ale že zbývající společný čas na roky nevidí... Chci vás jen poprosit. Po tom kolapsu je maminka pořád trochu zmatená, mluví i o tom jak nechce žádné metastazy, neví toho o svém stavu spoustu, nechce umřít a žije v představě že za chvíli bude všechno úplně v pořádku a jako dřív. Snažím se jí pomáhat jak to jen jde. Bydlí u nás. Ale vůbec nevím jak se mám chovat. A hlavně co mám čekat a proč najednou lékaři říkají že společný čas už nebude tak dlouhý. Mám pocit že se to na mě sype a vůbec nevím jak se k tomu postavit. Mám strach že ji nedokážu být takovou oporou a taky cítím jen bezmoc že nemůžu nic dělat... Moc vás prosím o pomoc aspoň formou nějaké rady... Mockrát vám předem děkuji a přeji hezký den
Staráte se o maminku, která se se léči s rakovinou prsu a její stav se zhoršuje, zároveň píšete, že ale nevíte, jak se k mamince chovat a jak s ní o nemoci mluvit.
Dobrý den, paní Anno,
děkujeme Vám za důvěru ve Vaší nelehké situaci. Chápu, že je tato situace pro Vás velmi stresující a vyčerpávající. Píšete o pocitech bezmoci a nejistoty. Ráda bych Vás ale podpořila: to, že se o maminku staráte, že bydlí u Vás, že o její nemoci a o tom, jak ji podporovat a pomoci přemýšlíte, a hledáte odpovědi na otázky, je známkou Vaší veliké síly a neocenitelným darem mamince. Pocit bezmoci při setkání s nevyléčitelným onemocněním u blízkého člověka je pochopitelný, ale teď je potřeba zaměřit se na praktické a přítomné věci. Vy nejste bezmocná, Vy můžete Vaší mamince pomoci v čase, který ji zbývá a který, ať už bude jakkoliv dlouhý, je pro vás obě velmi důležitý. Je samozřejmé, že Vás bude občas potkávat smutek, slabost, slzy a strach, ale Vy, pokud se rozhodnete s ní být, tak Vaše blízkost jí bude dostatečnou oporou. Nebojte se, pro své blízké dokážeme neuvěřitelné věci a věřím, že to zvládnete. Nemusíte být pořád ani veselá, ani s úsměvem, ani s nezdolným optimismem, nejdůležitější je, pokud budete s ní.
Za jednu z důležitých věcí, které je potřeba vyřešit, bych považovala rozhovor o maminčině nemoci a léčbě, která již nádor nevyléčí, ale nemoc bude jen “brzdit” a postupně pravděpodobně přestane fungovat úplně. Tento důležitý rozhovor by s maminkou měl vést lékař, který ji léčí (onkolog?, internista?, praktický lékař?). Vy u tohoto rozhovoru, pokud si to maminka bude přát, můžete být přítomna a společně o tom s lékařem mluvit. Po takovém rozhovoru pak můžete doma navázat na to, co lékař mamince řekl, a co to znamená. Vždy doporučujeme s nemocným člověkem mluvit citlivě, ale bez lží a frází (“to bude dobré” a podobně). Z našich zkušeností nemocný s nevyléčitelnou chorobou velmi dobře cítí, že mu síly docházejí a pokud mu okolí, i přes jasné známky postupující nemoci tvrdí opak, cítí se pak nemocný člověk osamocený a zmatený. Naopak láskyplná podpora (“budu Ti nablízku, kdykoliv budeš potřebovat”) je pro něj mnohdy mnohem důležitější.
Pokud se bude stav maminky zhoršovat a bude pro Vás péče náročná, neváhejte požádat o profesionální pomoc — je u Vás dostupná domácí hospicová péče? Terénní zdravotní služby? Zeptejte se Vašeho praktického lékaře na možnosti péče i možnosti finančního příspěvku při péči o maminku. Existují také sociální poradny, kde Vám mohou poradit, jak si pomoc o blízkého člověka usnadnit. Pokud potřebujete podporu, nebojte se o ni požádat, nemusíte vše zvládnout sama, je to opravdu velmi náročné a stresující období, ale s pomocí lze vše zvládnout. Jednou z dalších variant při péči o maminku může být výhledově i pobyt v lůžkovém hospici. Na těchto stránkách najdete spoustu užitečných informací a zvažte, která z variant bude pro Vás i pro Vaši maminku nejlepší.
Přeji Vám mnoho sil a naděje i do těchto nelehkých dnů, Vaše blízkost a podpora je pro maminku jedinečným darem a největší pomocí.
S úctou a pozdravem
Jana Michlová