Děda je velmi vážně nemocný, má bolesti, vývody z ledvin, o rakovině neví. Máme žádat jinou medikaci?
Dobrý den,
mám nemocného dědu. Má celkem 3 diagnozy, které všechny vedou ke smrti:chronickou obstrukční nemoc, chronické selhání srdce a pak rakovinu na prostatě. O tom, že na té prostatě to má zhoubné neví, moje máma, která se o něj stará má strach, že by pak nechtěl žít a bojovat. Vzhledem k tomu, že mu je už 90 let a má všechno tohle, tak lékaři mu davají jen léky na zmírnění bolesti, má už od listopadu navíc kvůli té prostaty vývod z ledvin. Poslední dobou vnímame, že se jeho stav rapidně horší, pořád vidíme že má bolesti, i přestože bere 3 krát denně po 40 kapkách algifenu. Navíc i v poslední době nechce moc jíst, často se mu stávalo že i po jídle zvracel. Jednou za měsíc jde akorát na výměnu k urologovi s tím vývodem. Moje máma je z péče o dědu fyzicky, ale i psychicky unavená, sehnala jsem jí kapky ty bachových esencí pro lidi, co jsou fyzicky i psychicky unavení z péče o blízkou osobu, ona sice zatím nevnímá nějaký rozdíl, ale já ano, předtím pořád řešila, že jsem tlustá (178 cm a váha kolem 72 kg), teď vidim že je víc v pohodě. Nevíme, zda se dá něco udělat, aby dědovi bylo líp, aby neměl takové bolesti, v noci nebo jak spí tak pořád tak naříká, je to čím dál horší. Máme si říct u jeho ošetřujících lékařů o jinou medikaci? Máma se vždy ptala, tak ošetřující lékařka tvrdila, že na něco silnějšího je času dost, že pak by byl věčně pod opiáty a že je to zbytečné. Děkuji za názor.
Váš dědeček, kterému je 90 let, je velmi vážně nemocen. Kromě onemocnění srdce a plic má pokročilý zhoubný nádor prostaty a v poslední době se jeho zdravotní stav výrazně horší, klesá příjem potravy, horší se bolesti. Ptáte se, jak mu co nejlépe pomoci.
Vážená Terezo,
rozhodně bych vám doporučila obrátit se na domácí nebo lůžkový hospic, případně na ambulanci paliativní medicíny. Lékaři a další profesionálové zda pracující vám nejlépe poradí, jak s péčí pokračovat dále. Rozhodně by dědeček měl dostat silné léky na bolest – tzv. opioidy (např. morphin je také opioid). Jsou to léky velmi účinné, u nás běžně dostupné a s nežádoucími účinky, které jsou dobře zvládnutelné pod vedením zkušeného lékaře. Tyto léky může předepsat i praktický lékař i dědečkův onkolog, či právě lékař hospice či paliativní ambulance. Obvykle se začíná nižší dávkou (např. 25 ug/hod fentanylu v náplasti či ekvivalent jiného opioidu) a k tomu se přidávají rychle účinkující tablety nebo spraye. „Být pod opiáty“ je to nejlepší, co teď váš dědeček potřebuje. Chronické, nevyléčitelné nemoci způsobené pokročilým nádorem mu nic dobrého nepřinesou, řádná úleva od bolesti ano.
Pokud jde o nechutenství, přesnou příčinu by měl ale stanovit lékař – může jít i o ovlivnitelný příznak nebo o projev pokročilosti nemoci. V tom případě to k závěru života patří. Když pak své blízké nutíme s tím nejlepším úmyslem do jídla, často právě přivodíme nevolnosti a zvracení.
Chápu, že maminka chce otce před vážnou zprávou ochránit, ale většina takto vážně nemocných stejně tuší, že něco není v pořádku. Mohou mít obavy o svůj život, o to, co bude s blízkými a jiné praktické starosti, které ale nemají s kým sdílet, když se – opět s tím nejlepším úmyslem – o vážnosti situace nemluví. Nebojte se dědečka zeptat, co jej trápí, zda o svém trápení chce mluvit, zda má nějaké obavy a jak vůbec vnímá zhoršující se stav. Možná budete překvapena, co vše dědeček již ví, a možná se naopak on snaží chránit vás před špatnými zprávami. Možná ale o nemoci nebude chtít mluvit a to je také v pořádku. Je dobré vědět, jestli by si při dalším zhoršení stavu přál raději zůstat doma nebo by chtěl do nemocnice. I to vás a maminku může navést na to, jak dále.
Přeji vám hodně sil.
S pozdravem
MUDr. Irena Závadová