Nechtějí mě pustit za přítelem na JIP, jen rodiče. Může mi to povolit on nebo jeho rodiče?
Dobrý den,
chtěl bych se zeptat ohledně svého přítele, který je momentálně v Praze na JIP. Je na tom vážně a každým dnem se může stát, že to nezvládne. Mě tam bohužel jakožto přítelkyni pustit nechtějí, pouze rodiče. Je nějaká možnost, jak by se to dalo zařídit? Nikdy nám pořádně nic neřekli, jen to, že za ní může rodina, žádní přátelé. Je třeba možnost, aby mi rodiče dali pravomoc? Případně samotný přítel?
Děkuji
Váš přítel je nyní na JIP a není jisté, zda situaci zvládne. K nemocnému personál pouští pouze rodiče. Ptáte se, zda je nějaká možnost, aby i Vám personál umožnil kontakt s Vaším přítelem.
Vážená paní,
JIP je oddělení akutní péče a může na něm tedy být i stanoven přísnější režim než na odděleních standardních. Ohledně možnosti návštěv nejsou stanovena žádná všeobecná pravidla či postupy, každá nemocnice může mít pro svou JIP stanovený řád jinak (obvykle dle uvážení primáře).
Obecně vzato moc nerozumím, proč byste jako přítelkyně, tedy jako osoba blízká, neměla mít přístup ke svému příteli. Vzájemný kontakt je přeci nejdůležitější potřebou blízkých osob, zejména v těžké situaci. Potvrzuje to například nemocnice v Kladně ve své „Informaci pro příbuzné a blízké pacientů přijatých na oddělení anestezie, resuscitace a intenzivní péče“ uvádí: „I vy hrajete důležitou roli v péči o Vaše blízké. Známá tvář a dotek milujícího člověka zlepšuje duševní a emocionální stav nemocných.“
V novém občanském zákoně dle § 22/1 písm. d) se uvádí, že za osoby blízké se pokládají i osoby sobě navzájem blízké, pokud by újmu, kterou utrpěla jedna z nich, druhá důvodně pociťovala jako újmu vlastní.
Doporučuji Vám tedy, abyste zdravotníky opět požádala o možnost setkat se se svým přítelem, případně se domluvila s rodiči přítele, aby Vám svým souhlasem umožnili se s ním vidět, případně rozloučit. Nebo můžete čestným prohlášením prokázat svůj vztah k příteli jako osobě blízké. Způsob prokazování existence vztahu blízkých osob je zakotven v § 4⅓ zákona o zdravotních službách, dle něhož platí, že má-li zdravotnický pracovník pochybnost, zda jde o osobu blízkou (např. je-li pacient touto osobou při hospitalizaci navštíven nebo dotazuje-li se tato osoba na zdravotní stav pacienta), osvědčí osoba blízká tuto skutečnost čestným prohlášením, ve kterém uvede své kontaktní údaje a číslo průkazu totožnosti.“
Zdravím Vás.
Oldřich Hanibal