Maminka neví, že umírá na rakovinu. Mám 7 letého syna. Jak se vyrovnat s tím, že o maminku přijdu?
Maminka umírá na rakovinu, metastaze v kostech ,psala jsem sem už dvakrát ale.teď bude konec. Ona ani tatínek to neví .Onkolog nám řekl v řádech měsíců .Je ji 70 ale ja mám 7leteho syna.O to je to horší
Jak se s tim vyrovnat že tu nebude.Vim , že umře ale to její utrpení mě drasa na duši. Jak se vyrovnat že nebudu mít maminku?
Markéto,
jste v nelehké situaci, jako jediná znáte těžkou pravdu a o to je to všechno horší. Navíc je ještě pořád ve hře i značná nejistota, protože lékařské prognózy nemohou být přesné. Zbývají dva měsíce nebo čtyři? Nikdo neví. Vyrovnávat se s blížící se ztrátou maminky je prostě hrozně těžké. Nabízí se otázka, zda je vůbec možné, se na to nachystat. Říkám si, že čas vyrovnávání se se ztrátou maminky nevyhnutelně přijde, až tu maminka nebude. Nyní je možná spíše čas na to být s ní — říct si, co si ještě říct potřebujete, poděkovat, odpustit a loučit se. Maminka cítí, že se její stav nelepší, a i když nemá informace, nejspíš tuší, jak se věci mají. Napadá mě, že jste v tom každá sama a že je to škoda. Nevím, zda si umíte představit, že s rodiči téma otevřete. Pro blízké to je vždy velmi obtížné a proto by to měl šetrně udělat onkolog, na kterého pak nemocný může směřovat případné otázky.
Také nevím, jak vnímá situaci Váš syn. I on by měl mít možnost s babičkou být a mít možnost se ptát na to, co se děje a dít bude. Děti velmi citlivě vnímají rozpoložení dospělých a potřebují mu rozumět. Zážitek bytí pospolu s nemocnou babičkou, sdílení a péče o ni mu mohou ukázat do budoucna, jak i v těžkém období se může rodina semknout a opřít navzájem.
Je ale v té situaci také něco velmi přirozeného. Jste článkem dlouhatánského řetězu mateřství a předávání života, Vaše maminka dala život Vám, Vy jste dala život svému synovi. Vy pochováte svou maminku a jednou syn pochová Vás. Tohle je prostě přirozený běh života. Bolí to tím víc, čím víc lásky je v těch vztazích a tak nezbývá, než tou bolestí projít. Ta bolest je jakoby cenou té lásky. Takhle to je. Můžete si ale na své cestě chystání se na odchod maminky zvolit průvodce — blízkou kamarádku, někoho dalšího z rodiny nebo profesionála, jakým je psycholog nebo psychoterapeut.
Píšete také o tom, že Vám maminčino utrpení drásá duši. Nevím, zda máte na mysli trápení fyzické či psychické, ale s obojím Vám může pomoci domácí hospic, lůžkový hospic nebo ambulance paliativní medicíny, pokud máte nějakou ve svém dosahu, kde pracují lékaři, psychologové atd. Obrátit o radu se můžete také na některou z hospicových poraden.
Přeji Vám hodně sil a vytrvalosti.
Jiří Černý
Dotaz zodpovídá
