Před několika lety mi zemřel tragicky partner. Od té doby nedokáži mít fungující vztah. Co dělat?

Dobrý den,

děkuji Vám za důvěru. Píšete, že po tragické smrti partnera nedokážete udržet fungující vztah — k nikomu už nedokážete cítit to, co k němu. Zároveň sama zůstat nechcete. Říkám si, že vlastně z určitého úhlu pohledu je zcela v pořádku, že vztah, který jste prožila, byl jedinečný, neopakovatelný. Vaše štěstí bylo nedobrovolně náhle přerušeno a Vy byste si možná přála, aby se vše vrátilo zpátky, jen s jiným člověkem. Jenže každý vztah je jiný, nikdy k nikomu necítíte totéž, přičemž nemusíme srovnávat, jestli je to víc nebo míň, jen je to pokaždé jiné. Nevím, kolik času jste těm novým vztahům zkusila dát, zda jste třeba zbytečně brzy nepodlehla zklamání, že to není ono.

Na druhou stranu najít dobrý vztah — někoho, kdo by se k nám doopravdy hodil — je někdy dost náročné i bez takové předchozí zátěže. Píšete, že je to dlouho, co Váš partner zemřel, přesto nevím, co si pod tím představit — je jiné, kdyby to bylo tři roky a jiné, kdyby třeba deset.

Také přemýšlím, jak jste se vlastně se smrtí partnera vypořádala a jak to s ním máte teď — protože Váš vztah nezemřel a nezemře, dokud budete žít.

Psychoterapeutická pomoc mi přijde jako dobrá volba, jen i zde je třeba trpělivosti — na zpracování těžkých témat neexistuje jednoduchá rada, spíš je třeba společného hledání. Zkuste si najít terapeuta, který Vám bude sedět — zorientovat se můžete dle webových stránek, článků, odkazů, doporučení. A připravte se, že to nebude jednoduchá ani krátká cesta.

Přeji Vám hodně sil, trpělivosti, naděje a nakonec nalezení nového vztahu, který Vám přinese novou radost ze vzájemnosti.

Alexandra Černá Lammelová