Manželova maminka má metastázy v kyčelním kloubu a trpí bolestmi. Jak utlumit představu o konci?

Odpověď na dotaz ze dne 20. 7. 2017 zobrazit původní dotaz

Dobrý den, manželova maminka (72 let) je po dlouholetém onkologickém léčení. Původní diagnoza gynekologický nádor zasahující do močového měchýře, neoperovatelný a léčený dlohodobou chemoterapií a ozářkami. Je to osm let po zjištění a celkově lze říci, že s tím bojuje statečně.Před půl rokem si začala stěžovat na silnou bolest v noze, resp. měla tvrdé a bolestivé stehno a bolest nohy začínala být nesnesitelná. Obvodní lékař ji poslal na orthopedii do Okresní nemocnice - tam jí sdělili, že vzhledem k věku je to artroza prvního až druhého stupně a prakticky dostala pouze nějaké utlumující léky.Bolest neustávala a proto už si konečně "vydupala" vyšetření od odborníka, který sdělil artrozu 4 stupně. Poslal ji do nemocnice, kde je 10 dní tlumily infuzemi s povzbudivým výsledkem na zlepšení.Po deseti dnech je verdikt hotový. Metastáze v kyčelním kloubu. A teď proč mám vlastně dotaz. Mamka má strašné bolesti, je v nemocnici, bydlí v jiném městě tak si telefonujeme a vždy mi pláče do tlf. bolestí. Nebudu si nalhávat že se z toho dostane, pro mě je konec života jako něco co patří k životu - ale v bolestech umřít je snad to nejhorší co je. Jak to vše může dlouho trvat? Dá se nějak "utlumit" představa o konci abychom se z toho nezhroutili?

Jana Srbová

Dobrý den,

píšete nám, že chcete utlumit myšlenky na konec života manželovy maminky, nicméně Váš e-mail spíš působí, že je třeba utlumit hlavně její bolest, abyste mohli s maminkou její odchod prožít v klidu. Zapomenout na to, že nám umírá blízký člověk a navíc trpí, asi nejde. Snad ale jde zkusit se k situaci nějak postavit, starat se o nemocného i o sebe, aby utrpení bylo co nejmenší. Určitě stojí za to ještě dále s lékaři hledat úlevu od bolesti, přestože s diagnózou Vaší tchyně to nemusí být snadné. V dnešní době je zbytečné, aby člověk trpěl bolestmi, lékař (ať onkolog či paliatr, který funguje v hospici) má mnoho možností, jak nemocnému ulevit (např. opiátové náplasti, tablety, kapky atd.). Rovněž otázka na čas, který ještě tchyně má, je pro ošetřujícího lékaře, který má potřebné informace.

Ve chvíli, kdy máme pocit, že je o pacienta dobře postaráno, máme také více sil začít zpracovávat smutek z jeho odcházení. Asi bych Vám doporučila spolu s manželem věnovat pozornost dalším věcem okolo umírání maminky a také si poskytovat vzájemnou podporu pro tyto těžké chvíle — což nejspíš děláte. Zároveň Vám nabízím možnost kontaktovat telefonicky poradnu některého z hospiců (včetně Cesty domů), kde můžete získat další informace a rady, kam se obracet a co ještě pro maminku Vašeho muže lze dělat.

Zuzana Vondřichová

Dotaz zodpovídá

PhDr. Zuzana Vondřichová, PhD.

PhDr. Zuzana Vondřichová, PhD.

psychoterapeutka

Poradna je tu pro vás

Zadejte dotaz