Mám těžce nemocnou maminku v nemocnici, co mám dělat dál?
Dobry den,asi 8 let pecuji doma o tezce nemocnou maminku, ktera 12.prosince 2016 uplne prestala chodit, ja s tezce nemocnymi zady jsem pecoval dale kdyz maminka mi sdelila, ze tak to nemuzem delat ze musi do nemocnice. ja jsem pecoval dale. Az 27.prosince si stezovala dokonce plakala jako mala holka ze ji vsechno boli necekal jsem a zavolal obvodni doktorku ktera mi rekla, ze maminka musi do nemocnice. Tam ji hospitalizovali stale jsem kazdy den byl u ni aby nebyla tam sama dlouho do noci ale nachladila se tam mela dychaci potize a prevezli ji na infekcni kam jsem nemel pristup. Predevcerem mi volal primar, ze maminka je na konci ze jiz nic nebude ze ji proti bolesti dava morfin ktery ji zkrati zivot ele nemuze ji tak nechat trpet.Po dva dny jsem byl u ni povidala mi at jdu na prochazku ale vcera jsem prisel a ona jen kricela ja jsem ji masiroval ruce nohy za krkem a jen mi svirala ruku a divala se na me. Podotykam, ze mamince je 89 let a 15 rijna ji bude 90let. Cely zivot jsme prozili spolu ji nablizku. Zustal jsem sam bez partnerky a nyni zjistuji, ze v celem dome je strasne ticho maminka byla vsude a nyni je v nemocnici kde pomalu umira. Ja se nedokazu sam pres to prenest. Pred trema roky nam zemrela sestra na rakovinu mela 47let a maminka statecne to nesla, moc se modlila k Bohu a to ji dalo silu ja se pres tu to stratu prosel diky mamince ktera mi davala silu a duvod zit dal.Ale dnes je maminka temer na druhem brehu a ja jiz nedkazi s tim se vyrovnat. Stale placu boli me oci nevim co mam delat kde to mam delat a kdy blouznim po dome hledam maminku vse, me ji pripomina, kyticky, ktere ma rada jeji postel proste vse. Prosim, poradte mi co delat. Z nasi rodiny jsou jiz temer vsicni v Panu jenom mam tetu, ktere je vic jak 90let a ma osobni asistentku.
Dnes nevim, zda mam jit za ni pan primar by me jiste pustil, ale vcera kdyz jsem odesel ven z pokoje, sledoval jsem maminku jeste chvili pres okno, a jsem si jist,ze byla klidnejsi. Tise lezela a kdyz jsem byl u ni tak mi brala ruku a prosila abych ji zachranil coz neni v mych silach. Co mam udelat mam jit za ni nebo ne, drzel bych ji nza ruku a hladil ji a dekoval za vsechnu dobrotu ale mam obavy abych ji nedelal prokori mam ji doprat klid? mam byt u ni v jeji posledni chvilce? Jeste k tomu vsemu ma jeste strsiho syna mojeho bratra ktery se k nam mamince, me a moji sestre ktera je jiz v Panu chova a choval jako esesak i mozna horsi. 10 let a vice se o maminku nezajima mam ho kontaktovat? aby mohl se s ni prijit rozloucit? Privolal jsem mamince vcera i kneze ktery ji podal posledni pomazani, On mi doporucil, abych s klidnym svedomim ho nekontaktoval.
Co prosim delat dal? Ja nedokazu ani premyslet je mi strasne smutno mam strach ze to nezladnu, neustale placu a to jeste maminka zije pak na to ani nedokazi pomyslet.
Predem se omlouvam za tyto radky ale sam bez neci pomoci alespon se vypovidat to nedokazi prenest. Kdesi jsem cetl, ze umirani je nejlepsi v predjari je to cekani na neco krasneho,uslechtileho. Take nevim zda me maminka vnima a nechci na infekcnim otravovat dnes jsem se rozhodl, ze pujdu jen za ni pres okno, kde ji budu nablizku a v myslenkach ji budu drzet a hladit po tvari. Vic nedokazu svet ktery jsem znal jiz neni takovy je jiny.
Predem dekuji za odpoved Jan Jurena
Dobrý den, pane Jureno,
chápu, že nyní prožíváte těžké chvíle a omlouvám se, pokud moje odpověď přichází pozdě.
Celé roky jste se staral o maminku a nyní maminka odchází, Váš svět se opravdu mění a nyní to vypadá, že hlavně ztrácíte. Neumím posoudit, zda máte za maminkou do nemocnice jít, asi je na místě to zkoušet a podle jejích reakcí usoudit, zda je pro Vás i pro ni dobré setrvat. Tyto reakce a pocity se mohou v čase poměrně rychle měnit, protože maminka možná prožívá již věci, které jsou na pomezí našeho světa a tak vše závisí spíš na tom, jak to bude pro Vás vypadat právě ve chvíli, kdy s maminkou budete. Není žádné pravidlo, jak to má být a i když byla maminka s Vámi neklidná, nemusí to znamenat, že se to týkalo Vás nebo že Vaši přítomnost jindy nepřivítá. Umírajícím lidem se často výrazně mění vnímání a pozůstalí nevědí, kde se jejich milovaný člověk psychicky nachází. Záleží tedy na Vás a na aktuálním stavu maminky. Někteří umírající jsou klidnější, když jsou sami, nechtějí již blízkost svých milovaných, která je může rušit a bránit jim v pokojném odchodu, jiní mohou toužit po kontaktu do posledního výdechu. A, bohužel, obvykle to neumíme odhadnout dopředu.
Podobně je to s informací pro Vašeho staršího bratra. Nejste mu jistě povinen oznamovat nic o maminčině stavu, on by se sám mohl zajímat. Ale pokud byste chtěl, aby se o umírání Vaší maminky dozvěděl, není na tom nic špatného, když mu dáte vědět, i když Vás i maminku bratr v posledních letech nekontaktoval. Jde spíš o Vaši vůli. Často mají ti, kteří zůstávají, potřebu oznámit vše lidem, kteří umírající znají, aby mohli tuto ztrátu sdílet s někým, kdo má alespoň trochu představu o životě nemocného.
Píšete, že nyní vnímáte maminku všude okolo sebe, všechny věci Vám ji připomínají. Váš život byl asi s maminkou veskrze spojený a je možné, že budete potřebovat hodně času, abyste se naučil žít ve světě bez ní a předměty s ní spojené nevyvolávaly vzpomínky na bolest ze ztráty, ale hlavně vzpomínku na lásku, kterou byl váš vzájemný vztah naplněn.
Neznám Vás a Vaše okolí, ale je možné, že by Vám mohlo pomoci, vyhledávat útěchu v rámci Vaší farnosti, kontaktovat ostatní věřící, vyhledat jejich podporu a případně časem také své vlastní uplatnění. Do současnosti jste věnoval svou péči a lásku mamince. Je pravděpodobné, že nyní budete potřebovat něco podobného od druhých lidí, kteří sice nejsou Vaše rodina, ale jsou Vašimi blízkými ve víře, a po nějaké době byste své pečovatelské zkušenosti mohl zúročit právě tam, pokud o to budete stát a potřebovat to.
Přeji Vám, abyste našel v těchto těžkých chvílích klid a podporu v lidech okolo i ve Vaší víře,
Zuzana Vondřichová
Dotaz zodpovídá
