Je to devět měsíců, co jsem při nehodě přišla o partnera a roční dcerku. Chodím k psycholožce, ale stejně přemýšlím o sebevraždě. Co dělat?
Dobrý den je mi 25 let a za 3 měsíce to bude rok co mě při autonehodě zemřel přítel a roční dcera.Byla jsem u toho a vše vyděla.Jsem na práškach a chodím už jen co 14 dní k psycholožce.Vůbec nic nepomáha,mám to vše pořád před očima...nevím co dělat...2 měsíce chodím občas do práce,ale ani to nepomáchá.Ukončila jsem veškerý kontakt.nikoho nechci vidět..všichni znamí mají rodinu o kterou jsem přišla...Bydlím ted s mamkou.Na 50% se chci zabít..pořád přemýšlím o smrti,bylo by to vyzvobození.Jediné co mě drží je máma...co mě poradíte?Děkuji moc
Jaruško,
všechno to, co děláte, děláte dobře. Ono Vám to pomáhá méně, než byste si přála a představovala, ale přece jen Vám to nějak pomáhá. Je dobře, že užíváte prášky a chodíte pravidelně k psycholožce. Bez této pomoci by Vám bylo hůř. Je dobře to, že chodíte občas do práce, i to, že se držíte stranou lidí. Je dobře, že můžete žít s mámou. Potřebujete ji a ona potřebuje Vás. Byla jste u toho, všechno jste viděla, umřeli Vám dva nejbližší lidé. Přemýšlíte od té doby hodně o smrti. To je přirozené. Pro Vás to bylo, jako by Vám tam tehdy odumřelo skoro celé srdce. Ale srdce člověka znovu ožívá a znovu dorůstá, pomalu, nepozorovaně, ale ožívá a dorůstá, protože je součástí samotné podstaty života. A tak díky tomu také ve Vašem srdci mohou dál žít Ti, které milujete.
Přeji Vám, aby se Vaše srdce pomaličku, den za dnem, otevíralo životu a lásce.
Jiří Černý
Dotaz zodpovídá
