Tchán má třetí recidivu rakoviny, rodina je z péče unavená. Rodiče manžela zneužívají, jsem na vše sama. Jak pomáhat a udržet si hranice?

Odpověď na dotaz ze dne 17. 7. 2016 zobrazit původní dotaz

Dobrý den,
jmenuji se Marie, je mi 33 let. Můj tchán má již potřetí diagnostikovanou rakovinu. Dvě předchozí zvládl velmi dobře, léčbu snesl a vrátil se do běžného života. Léčba mu však nepřinášela větší omezení. Nyní je situace jiná. Při chemoterapii velice zhubl, měl problémy s jídlem. Sestavila jsem mu vhodná jídla (jsem z profese), nakoupila, snažila jsem se, aby pochopil, že je důležitá kvalitní výživná strava. Tchýně se však o tchána odmítá starat, odmítá mu vařit (je zvyklá pouze na tři jídla, která celý život vaří), tvrdí, že se hroutí, začíná se opíjet (problémy měla s alkoholem vždy), pomoc odborníků ale odmítá. Nakonec skončil tchán v nemocnici s podvýživou, léčba musela být přerušena. Problém tkví v tom, že oba rodiče začali manipulovat s manželem a vydírat ho. Např. jsme měli dovolenou, byli 60 km daleko a tchán manžela několikrát za týden zavolal, aby ho dovezl do nemocnice vzdálené 0,5 km od tchánova bydliště. Sanitku tchán odmítl, taxíkem s ním odmítla jet tchýně, že ona do nemocnice jezdit nebude. O dovolenou jsme tak přišli, manžel vozil. Manžel má ještě bratra, který však má nastavené hranice, i když je svým rodičům výrazně zavázanější (finančně i péčí o vnoučata) než můj manžel, a péči řeší jen ojediněle.. Moc mě trápí, že s námi manžel běžně téměř není, má náročnou práci, domů se vrací kolem 19 hod. a i večer pracuje. Máme dvě malinké děti a já také pracuji na plný úvazek. Nyní jsme úplně odsunuti, manžel se věnuje jen svým rodičům. Jsem již také unavená, vše je na mých bedrech. Když jsem chtěla situaci řešit, odvětil, že já to přeci zvládnu. Opravdu si nevím rady, manželovým rodičům ráda pomůžu, ale nechci se nechat vydírat a manipulovat. Děkuji moc za radu. Marie

Marie

Milá Marie,

píšete vlastně o dvou velkých těžkostech. Jednou je starost o tchána, o jeho zdraví. Druhou je dopad na Vaši rodinu, který tato náročná situace má. Navíc v krizových situacích se často mají tendenci projevit všechny možné dosavadní dysfunkčnosti, všechny neřešené věci si vyberou svou daň. Tak tomu asi je v případě vztahů v původní rodině Vašeho manžela.
Pokud jde o Vaši péči o tchána samotnou, myslím, že jste udělala, co jste mohla. Sestavila jste tchánovi jídelníček, dokonce jste nakoupila suroviny. Zodpovědnost dále leží především na tchánovi samotném a na jeho ženě. Chápu Váš pocit zmaru, když na Vaši snahu nikdo vhodně nenavázal, ale připadá mi zcela na místě, že už na sebe další díl zodpovědnosti neberete. Taky si říkám, že možná už jste unaveni úplně všichni — třetí epizoda rakoviny je jistě velký nápor a ani bych se nedivila, kdyby tchán i jeho žena už neměli sílu bojovat. Na takovou volbu má každý právo.

Co se týče Vaší rodiny, píšete, že se manžel nechá manipulovat od svých rodičů a vlastně zneužívat a že je díky tomu s Vámi a Vašimi dětmi ještě míň než dřív. Také ale píšete, že už tak má náročnou práci a nedostatek času na rodinu a že Vy též pracujete na plný úvazek. Možná Vám tato krize může pomoci přehodnotit priority. Zkuste si sama ujasnit, co byste nejvíc chtěla. A sdělujte svá přání manželovi. Mluvte přitom za sebe, vyhněte se obviňování a výčitkám, ale i kritice manželových rodičů, bratra i jeho samotného za to, že je rodičům tolik k dispozici. Říkám si také, že pro Vás je jistě snazší nastavit si hranice, než pro manžela. Přeci jen jsou to jeho rodiče. Buďte vůči manželovi otevřená v tom, co prožíváte a co byste si přála a nechte ho, aby se sám rozhodl, jak svůj čas a svoje síly rozdělí.

Zároveň je třeba, abyste myslela i sama na sebe. V tom, v čem zůstáváte sama, pro sebe zkuste udělat, co jde. Hledejte zdroje, kde můžete čerpat. Hledejte způsoby, jak pro sebe učinit celou situaci snesitelnější. Možná je v takto obtížné době snazší žít ze dne na den, řešit, co každý den přinese, dělat si malé radosti a nemyslet příliš na budoucnost. Zvažte také možnost využití odborné pomoci pro sebe samu. Můžete se obrátit na psychologa či psychoterapeuta, který umí pečovat o duši a podpořit. Kontakty najdete v odkaze nebo Vám je dají např. na lince důvěry. Rovněž můžete zajít do poradny pro rodinu a mezilidské vztahy.

Přeji Vám hodně sil a pokoje a Vaší rodině využití potenciálu, který v sobě každá krize skrývá.

Alexandra Černá Lammelová

Dotaz zodpovídá

Mgr. Alexandra Lammelová

Mgr. Alexandra Lammelová

psychoterapeutka

Poradna je tu pro vás

Zadejte dotaz