Žákyni zemřel otec, nevím, jak k ní mám nyní přistupovat a jak komunikovat situaci spolužákům.
Dobrý den
jsme učitelka mojí žákyni zemřel po delší nemoci nyní o prázdninách otec. Dívce je 9 let. Jak k dívence ve škole přistupovat? Mluvit s ní o tom? Čekat jestli začna sama, nebo téma otevřít? A co ostatní děti, říct, jim že spolužačka přišla o tatníka? Děkuji
Píšete o své žákyni, které zemřel otec. Zajímá Vás, jak k ní přistupovat a jak mluvit o skutečnosti, která se stala s ostatními dětmi ve třídě.
Dobrý den, paní Novotná,
prožitek smrti rodiče je pro každé dítě jiný, záleží na osobnosti i rodinném prostředí, vždy však jde o těžkou zkušenost, kterou nelze jen tak zapomenout nebo se od ní oprostit. Proto bych Vám doporučovala promluvit nejdříve s dívkou o tom, že o smrti jejího otce víte a ráda byste jí pomohla zvládnout tuto situaci ve škole. Můžete jí nabídnout, že zprostředkujete tuto zprávu ostatním dětem a sdělíte jim, jak si ona přeje, aby k ní přistupovaly — zda s ní o tom mohou mluvit, ptát se jí, nebo zda by potřebovala nějaké ohledy ze strany druhých, nebo chce, aby se děti nebály před ní o smrti či rodičích mluvit.
Určitě je dobré pomoci jí tuto informaci mezi děti vnést, protože se to stejně dozvědí, ale dostanou-li rovnou návod, jak se zachovat, výrazně tím mohou děvčeti i sobě ulehčit celou situaci. Děti mohou někdy zranit jen z neznalosti a proto jsou otevřená doporučení (vycházející z přání děvčete) na místě. Jejím spolužákům navíc mohou tyto návody pomoci snížit úzkost z celé situace a ukázat jim, že i takové věci lze společně zvládnout. Také je dobré dívce nabídnout, aby za Vámi přišla, bude-li potřebovat s tímto tématem ve škole pomoci, když ji třeba něco příliš zasáhne nebo bude chtít poradit ohledně dalších dětí.
Snad Vám ještě mohu doporučit, abyste své nabídky zvážila před rozhovorem s dívkou (zda to říct dětem hned první den nebo až druhý, jakým způsobem, co by tak mohla od dětí chtít), abyste pro ni měla spíš výběr a ona nemusela vše vymýšlet sama, a zároveň jí nechat prostor, aby mohla své potřeby vnést. Jde o to, že děvče nemusí mít představu o tom, jaké jsou možnosti, a může mít v hlavě hodně nereálných scénářů. Přitom je dobré zjistit její pravé potřeby, aby situace byla pro ni co nejpřirozenější. Samozřejmě také zvažte své vlastní možnosti vzhledem k mluvení o smrti a umírání, aby vše bylo i pro Vás přijatelné. Nebylo by neobvyklé, kdybyste i Vy potřebovala podporu někoho blízkého, abyste mohla o tématu mluvit dostatečně otevřeně, pokud to bude dítě potřebovat.
Můžete také vše ještě probrat s dívčinou matkou a zjistit, jak rodina ke smrti přistupuje. Cílem by mělo být nejen získat informace, ale hlavně souhlas, abyste mohla ve škole toto téma otevřít. Bez možnosti mluvit s děvčetem o celé události se vytvoří ve škole kolem ní tabu a mohlo by ji to poškodit.
Chci Vám nakonec ještě poděkovat a ocenit, že máte zájem dívce, která prožívá smrt tatínka, i jejím spolužákům vše usnadnit a pomoci. Vytvořit pro děti možnost, aby mohly být ve škole i s těžkostmi osobního života je od Vás velký dar.
Zuzana Vondřichová