Jak dlouho může trvat úplné probrání z umělého spánku?

Odpověď na dotaz ze dne 23. 2. 2014 zobrazit původní dotaz

Dobrý den,
rád bych se informoval na umělý spánek, který byl navozen po klinické smrti.
Moje maminka (57 let) měla ve středu srdeční příhodu. Zastavilo se jí srdce, naštěstí ji byla ihned poskytnuta první pomoc a resuscitace, ovšem nevíme jak dlouho byla v klinické smrti, prý několik minut. Nyní je na oddělení ARO. Lékaři jí uvedli do umělého spánku. Včera jí začali probouzet a prý reaguje dobře, už mrká a střídavě se budí a usíná, reaguje na hlasitější podněty. Maminka má rozedmu plic a srdíčko slabé ale lékař říkal, že vše funguje v pořádku k jejímu zdravotnímu stavu. Chci se zeptat jak dlouho může trvat úplné probrání z umělého spánku, tedy kdy si budeme jisti, že má mozek v pořádku či nějak poškozený. A jaké je šance, pokud by byla v klinické smrti cca od 10 do 30 minut, i když byla prováděna masáž srdce, že bude mozek v pořádku a následky budou minimální. Děkuji Horák

Bohuslav

Píšete, že Vaše maminka měla minulý týden akutní koronární příhodu se srdeční zástavou a byla jí poskytnuta první pomoc s kardiopulmonální resuscitací. Nyní je na oddělení ARO v umělém spánku, ze kterého se začíná probouzet, a Vy se ptáte, kdy je možné poznat, zda a nakolik byl poškozen mozek a jaké bude mít maminka následky.

Vážený pane Horáku,

umělý spánek je označení pro útlum záměrně vyvolaný léky, který má za cíl pomoci nemocnému překonat kritické období, tlumit vnímání bolesti a nepříjemných intervencí, jako je například intubace a umělá plicní ventilace, a snížit metabolismus mozkových buněk na minimum, aby se zabránilo dalšímu poškozování mozkové tkáně a vytvořily se optimální podmínky pro zotavení. Délka umělého spánku může být různá od několika hodin až po několik týdnů, podle toho, jak dlouho organismu trvá překonání onoho kritického času.

Nakolik byl nebo nebyl mozek při zástavě dechu a oběhu poškozen, se nedá poznat v době, kdy jsou tlumivé léky podávány, ale až po ukončení umělého spánku a to již většinou během několika prvních dní. Samozřejmě, že čím déle trvala zástava, tím je riziko trvalých neurologických následků větší, ale záleží i na dalších faktorech, jako je včasnost a účinnost kardiopulmonální resuscitace, věk, teplota těla atd.

I v případě, že nedostatek kyslíku mozek výrazněji poškodil, může ještě dojít k nějakému zlepšení i v delším časovém horizontu při správné stimulaci a rehabilitaci. Určitě bude dobře, když budete moci s maminkou být, nakolik to prostředí jednotky ARO dovolí, přítomnost blízké osoby může nemocnému, který se vrací do světa, dodat klidu a jistoty.

Moc Vám přeji, aby se mamince i Vám dařilo co nejlépe.

MUDr. Kateřina Menčíková

Dotaz zodpovídá

MUDr. Kateřina Menčíková

MUDr. Kateřina Menčíková

lékařka

Poradna je tu pro vás

Zadejte dotaz