Mamince zjistili nádorové onemocnění plic. Co se bude dít dál? Mám mnoho otázek.
Dobrý den,
již přes měsíc se mamince (52) tvoří pohrudniční výpotek, má zavedené dva dreny, aby voda mohla odcházet. Nyní bylo z torakoskopie zjištěno - adenokarcinom plic s metastází na pohrudnici. Jinak před měsícem byly onkomarkery negativní, pouze CA125 hraniční, vzorky výpotku také neegativní. Čeká ji pravděpodobně chemoterapie nebo bioléčba - ještě se čeká na rozhodnutí, operace prý není možná. Jinak nehubne, chut k jídlu má, extrémní bolesti nemá, noční pocení mívá, horečku nemá, kašel nemá...Orgány v břichu snad jsou bez nálezů. Máte zkušenost s podobným případem a další budoucností? Jká může být prognoza u mamky? Strašně se bojím, že půjde pouze o měsíce, ale zároveň mamku podporuji a uklidnuji, at se nebojí, že ji pomůžou a brzy půjde domů ( v nemocnici už je cca 6 týdnů ). Při chemoterapii může být doma apouze dojíždět? po jaké době může přijít o vlasy? Kdy by se měl přestat tvořit ten výpotek? Předpokládám, že dokud se bude tvořit, bude muset mít ty dreny a domů nepůjde. Strašně moc bychom ji všichni chtěli pomoct je to nejhodnější človíček pod sluncem, nikdy nekouřila, nepila, jedla zdravě, obézní nebyla. děkuju moc za opovědi, Patricie
Vaší mamince nově zjistili nádorové onemocnění plic. Hlavou se Vám honí spousta otázek, na které hledáte odpovědi.
Vážená paní Patricie,
zkusím Vám na ně odpovědět, ale spíše obecně, protože pochopitelně maminčin přesný zdravotní stav neznám.
Ptáte se na prognózu — tady budou určitě rozhodující výsledky všech doplňujících vyšetření. Jen velmi obecně mohu napsat, že bohužel přítomnost výpotku může znamenat pokročilost nádorového onemocnění. Určitě bude velice důležité, abyste s lékaři společně probrali, co navrhovaná léčba (ať již půjde o chemoterapii nebo jinou léčbu) mamince přinese a jaký je její cíl. Úplné vyléčení? Zpomalení postupu nemoci? Prodloužení života a v jakém horizontu? Tohle všechno jsou velmi důležité informace, které teprve mohou pomoci nemocnému i jeho rodině zvážit, jakou cestou se dále vydá. Je-li léčba zaměřena na vyléčení, jsme obvykle ochotni podstoupit mnohem závažnější nežádoucí účinky, než pokud léčba nabízí prodloužení života o několik měsíců. Proto se také domnívám, že pravdivá informace jako jediná dává nemocnému a jeho nejbližším šanci se vůbec připravit na to, co život s nemocí přinese. Někdy se může stát, že nádorové onemocnění je tak pokročilé, že není možné nemocnému nabídnout protinádorovou léčbu. I pak by ale měl být jasný plán další péče — co dělat při zhoršení stavu, které léky mít k dispozici, na koho se a kdy případně obrátit.
Ptáte se také, zda na chemoterapii může dojíždět. Jsou určitě režimy, kdy to možné je a pacienti skutečně dojíždějí na infuze. Některá chemoterapie je tabletová, a pak pacient dojíždí jen na kontroly. Ne vždy vypadají vlasy — konkrétní nežádoucí účinky Vám sdělí lékař až podle toho, jakou léčbu nakonec zvolí.
Pokud jde o hrudní drény, jsou určité možnosti, jak tvorbě výpotku zabránit, ale nelze je použít vždy. Zase bude záležet na možnostech léčby a tyto konkrétní informace by Vám měl dát maminčin ošetřující lékař.
Píšete, že maminka žila zdravě — nekouřila, nepila, zdravě se stravovala. Bohužel nádorová onemocnění nepostihují jen ty, kteří na své zdraví nedbají. Mnoho nádorů a i jiných onemocnění se rozvine z příčin, které neznáme a neumíme jim předcházet. Zdravý životní styl prostě není zárukou zdraví. Velmi často právě tohle bývá zdrojem frustrace nemocného i rodiny – „proč já, když jsem dělal vše pro své zdraví?” A ani moderní medicína někdy nezná odpovědi.
Snažíte se být mamince oporou, nebrat jí naději, povzbuzujete ji, “že jí pomůžou a brzy půjde domů”. Nebojte se ale také mamince pravdivě odpovídat, protože falešná naděje, i když je míněná dobře, obvykle staví mezi nemocné a jejich blízké zeď, za kterou nemocný zůstává osamocený se svými obavami. Na druhé straně této pomyslné zdi pak stojí ti nejbližší s podobnými strachy. Přiznat mamince, že také máte starost o její život a o to, co budoucnost přinese, může mamince umožnit mluvit s Vámi otevřeně o tom, čeho se bojí a v co naopak doufá a co by si přála. Věřte, že každý, kdo vyslechne závažnou diagnózu, přemýšlí o budoucnosti včetně té konečné, dokonce přemýšlí i o tom, kde a jak by chtěl být pohřben. Falešné útěchy mu ale seberou možnost si o těchto posledních věcech promluvit s těmi nejbližšími, nejmilovanějšími.
Vážená paní Patricie, přeji Vaší mamince i Vám, abyste na této těžké cestě našly hodně odvahy, sil, naděje a pomoci.
S úctou
MUDr. Irena Závadová