Bojím se o duševní zdraví své švagrové, které zemřel manžel. Jak jí mohu pomoci?
Dobry den. V july 2014 mi zomrel svagor. Ostala po nom svagrina(32)a tri deticky. S nou ostala byvat jej mama,ktora jej pomaha s domacnostou aj detmi. Svagrina domacnost a ani starostlivost o deticky vobec nezvlada. Obe sa strania spolocnosti a zazitkom,ktore by ich vedeli vytrhnut zo smutku. Mam strach,ze sa svagrina dostava do depresii. Nechodi do spolocnosti,vysedava na internete,tvrdi,ze nevladze a od kazdeho ocakava smutok. Ak nahodou prejavime v jej blizkosti radost,zacne na nas kricat a hroznym sposobom utocit a obvinovat. Najhorsie na tom je,ze svokra,ktora s nou byva ju v tom podporuje. Viem,ze to nemaju lahke nakolko svagrina uz v mladosti stratila otca neskor dieta a teraz manzela. Myslim,ze by bolo vhodne pre nu obratit sa na odbornika,ale ona to radikalne odmieta. Prosim o radu ako jej pomoct. Ci jej zverovat viac uloh alebo ju nechat este tak. Zatazuje to aj moju rodinu nakolko by sa o nich podla ich nazoru mal viac starat aj moj manzel,a to sa vzdy neda. Dakujem
Píšete nám o své švagrové, která zažívá těžké období po úmrtí svého manžela. Obáváte se o její duševní zdraví již tak poznamenané předchozími ztrátami otce a dítěte. Chtěla byste poradit, jak jí nejlépe pomoci.
Dobrý den, paní Miroslavo.
Podle toho, co píšete, je švagrová opravdu v těžké situaci. Ztráta manžela v tak mladém věku je bezesporu jedna z nejhorších věcí, které se mohou člověku přihodit. Uvádíte, že švagr zemřel v červenci 2014, ale dotaz jste nazvala “po roce” — ať už jde o tři měsíce nebo o rok od úmrtí, Vaše švagrová má plný nárok na truchlení. Tři měsíce jsou velmi krátká doba pro nějaké vyrovnání se a smíření, rok je čas, který bývá pro pozůstalého často velmi náročný, smutek a bolest se mohou vrátit se značnou intenzitou. Dokáži si představit, že musí být těžké vidět, jak Vaše dobře míněná pomoc a rady nepadají na úrodnou půdu, a pokud ještě švagrová reaguje agresivně, naprosto rozumím Vašim obavám. Pokud ovšem švagrová odmítá kontakt s odborníkem, proti její vůli se jakákoli odborná péče začít nedá. To, co můžete udělat, je tuto možnost čas od času opakovaně nabízet a snažit se zjistit, čeho se švagrová na kontaktu s odborníkem bojí. Můžete s ní, pokud by to bylo možné, zkusit uzavřít dohodu, že by třeba šla na jednu nezávaznou konzultaci a pokud jí to nebude vyhovovat, nemusí už jít znovu.
Vy máte plné právo říct jí o svém názoru, o tom, že si myslíte, že by jí kontakt s psychologem nebo psychiatrem mohl pomoci a že je pro Vás těžké vidět její odmítavý postoj. Nad to všechno ale považuji za důležité ujistit ji, že jí budete nablízku, i když máte jiný názor na některé konkrétní věci. Neméně důležité může být ujištění, že má ve Vás oporu a pokud by změnila svůj postoj, rádi jí pomůžete, jak bude ve Vašich silách. Zároveň pamatujte na své vlastní potřeby. Je velmi hezké, že jste švagrové nablízku v tuto těžkou dobu, ale máte také svůj život a je důležité, abyste jej i s manželem prožívala v radosti. Jen tak budete moci být oporou druhému.
Přeji Vám hodně síly a vše dobré.
Martin Loučka