Zemřel mi dědeček. Truchlím a nevím, jak se s tím vyrovnat. Nedokážu se soustředit a učit se. Mohu požádat o prodloužení termínu zkoušek?
Dobrý den,
Dnes 7.1.2014 nám zemřel v nemocnici i přes veškerou naši péči děda na rakovinu slinivky břišní. Přes jeho pokročilý věk (81 let) se nedala provést operace a ani ozařování či chemoterapie. Na nemoc se přišlo nedávno, zhruba v listopadu a mysleli jsme, že má šanci alespoň na půl roku normálního života, bohužel zemřel předčasně.
Do Vánoc to s ním vypadalo v pořádku, bavil se s námi a nedával to na sobě znát, ostatně jako nikdy. Vůbec si nestěžoval na bolesti a my tudíž nevěděli, že nějak trpí. Diagnózu už věděl od listopadu, ale stále se cítil v pořádku. Až potom začal být unavený, začal žloutnout a stav se zhoršil na Silvestra a hlavně po Novém roce, kdy už nezabíraly ani náplasti na bolesti a musel být převezen v neděli do nemocnice na internu, kde se o něj vůbec nepostarali a nedali mu napít.
Když jsem za ním byl včera babičkou, tetou a mamkou, cítil jsem, že už ho dnes neuvidím, zkoušel jsem na něj mluvit, ale byl v umělém spánku, takže je nevím, jestli si z toho něco vzal.
Ale bohužel to přišlo v době mého zkouškového období, takže nevím, jak se s tím vyrovnat a jestli si mám dát čas na srovnání myšlenek, vůbec se teď nedokážu soustředit a učit se. Myslíte, že je možné zaslat na ředitelství dopis na prodloužení termínu zkoušek? Je mi 22 let a studuju prvním rokem VOŠku.
Děkuji za odpovědi.
Dobrý den, pane Davide.
Vážíme si důvěry, s kterou se na nás obracíte. Před několika dny Vás zasáhla nenadálá a rychlá smrt Vašeho dědečka. Vnímám, jak jste jeho odchodem zasažení, překvapení tou náhlostí. Představuji si, jak Vás kromě šoku zalévají pocity prázdnoty, smutku, bezmoci, nesmyslnosti, také hněv na personál nemocnice a na jeho péči. Je možné, že toto je jedno z Vašich prvních setkání se smrtí a můžete mít mnoho obav, jak to zvládnete a co se s Vámi bude dít.
V prvé řadě chci ocenit, co jste doposud udělal pro vyrovnání: Snažíte se utřídit myšlenky – Váš dopis je přehledný a uspořádaný; přemýšlíte, jak řešit školu, hledáte prostor pro to, abyste se mohl srovnat. Také Váš dědeček zaslouží ocenění – snažil se Vás nezatěžovat starostmi, zemřel jako hrdina. A Vy jste pro něj udělal to, co jste mohl – i v posledních dnech jste ho navštívil, mluvil na něj, rozloučil se. Nevíme, jestli Vás děda slyšel, ale mnozí tvrdí, že umírající člověk, i když už nemůže reagovat, vnímá, co se kolem něj děje.
Ptáte se, jak se s tím vyrovnat. Za uplynulý týden, než přišla moje odpověď, jste jistě zažil mnohé a mohl zkusit, co Vám vyhovuje a co méně. Období hlubokého truchlení trvá několik týdnů; zkuste po tu dobu dělat to, co je Vám příjemné a přijatelné. Navrhnu Vám spíše zásady, které můžete využít. Nechejte si kus prostoru pro sebe, pro své truchlení, pro bolest a další prožitky, které jsou s tím spojené. Může to být chvilka během dne, kdy jste sám. Můžete se věnovat činnostem, které máte se smutkem a ztišením spojené – návštěva hřbitova či kostela, hudba, umění, zapálená svíčka, procházky po místech Vám milých apod. Pro inspiraci přidávám odkaz na sekci tohoto portálu věnovanou truchlení. Zároveň se snažte dodržet řád dne – jíst v době jídla (alespoň trochu), dostatečně pít, starat se o své tělo – hygiena apod. I když je to těžké, pokuste se dělat to, co jste dělával doposud – škola, zájmy. Chápu, že Vám to v prvních dnech moc neříká, ale pro Vaši duši to bude zpráva, že život pokračuje i po tak zdrcující události. Nezůstávejte sám. Pokud Vám to vyhovuje, sdílejte své prožitky s lidmi, kteří Vám rozumí a podpoří Vás. Společně sdílený smutek Vás může sblížit. Důvěřujte moudrosti Vašeho nitra – ukáže Vám, co nejvíc potřebuje.
Ohledně prodloužení zkouškového ve škole: nevím, jaké jsou podmínky právě ve Vaší škole, řekla bych, že se můžete zeptat na studijním oddělení a případně poslat žádost o prodloužení, ale doporučuji zkusit udělat alespoň některou zkoušku. Můžete tak zjistit, jak vysoké jsou požadavky Vaší školy a zda se Vám daří je alespoň nějak zvládat.
Milý Davide, držím Vám palce, ať Vás prožitek bolesti a zármutku vnitřně prohloubí a ať prožijete dobrý, i když těžký čas.
Petra Hálková
Dotaz zodpovídá
