Jak mohou lékaři pomoci umírajícímu?
Vážená paní doktorka, před pár dny mi zemřel tatínek. dozvěděla jsem se moc pozdě, jakou těžkou chorobou trpí. Bydlím v zahraničí i má mladší sestra. V den jeho narozenin se stav zhoršil a protože žil úplně sám zavolala jsem rychlou záchranku a ta ho odvezla do nejbližší nemocnice.Lékař nám sdělil, že stav je kritický a máme si pospíšit. Hned v noci jsme sedli do auta a jeli za tatínkem, abychom ho ještě viděli. Tatínek čekal, i když naše návštěvnost byla v minulosti hrozně mizerná, nemohla jsem věřit že tatínek umírá, ale vše tomu nasvědčovalo. Bylo to smutné a nemocniční podmínky byli děsivé, zato lékař i sestřičky opravdu na úrovni. Tatínek určitě hrozně trpěl a já nosím v sobě otázku, zmírnili mu bolesti, věděl že jsme s ním a odpustil nám, že jsme se o něho pořádně v jeho těžké nemoci nepostarali? Když jsme byli na pokoji dostával zrovna krev a lékař říkal, že jí už zvrací a má vnitřní krvacení. Chtěla bych prosím toto upřesnit. Určitě měl bolesti občas i komunikoval a říkal UVIDiME, nevím zda tomu věřil, že se uzdraví. Poslední 3 dny po návratu z nemocnice trávil doma a potom se jeho stav zhoršil, měl předepsané ozářky, takže mu zřejmě lékaři řekli na čem je. Zvracel a byl celý žlutý. Ke konci mu v nemocnici píchli po požádání nějakou injekci zřejmě od bolesti a potom dostal 2 stříkačky rúzných tekutin do žil, údajně proti vnitřnímu krvácení. Pitvu jsme odmítli. Věděli jsme že to byla rakovina slinivky s metastázema a pomoci nebylo. Prosím mohla by jste mi jeho poslední hodiny objasnit. Jsem z toho zmatená a je to těžké pochopit. Mnohokrát děkuji s úctou Marcela
Ptáte se, jaké asi byly poslední hodiny Vašeho tatínka, kerý měl rakovinu slinivky břišní a metastázy do jater a zřejmě i jiných orgánů.
Vážená paní Marcelo,
přijměte, prosím, mou upřímnou soustrast s odchodem tatínka. Věřím, že to, co teď prožíváte, je pro Vás opravdu velmi matoucí. O tatínkově chorobě jste nevěděla, tím méně o její závažnosti, žijete v zahraničí a setkání s tatínkem v pokročilém stadiu jeho nemoci muselo být zdrcující.
Lékaři znali jeho diagnózu, takže věděli, co a jak mají a mohou dělat. Myslím, že léky proti bolesti určitě dostával. Dnes se již s dřívějšími obavami z podávání silných opiátů typu morfia v nemocnicích opravdu nesetkáte. Ozařování v jeho případě bylo zřejmě také předepsáno ke zmírnění bolestí. Zvracení u pokročilých nádorových nemocí je komplexní povahy a je poměrně běžné. Do jisté míry je lze tlumit léky. Někdy lékaři hradí tekutiny ztracené zvracením infuzemi. S krvácením se setkáváme také často, čím konkrétně bylo způsobeno u Vašeho tatínka ovšem nevím a mohu se jen dohadovat. Žluté zabarvení kůže je způsobeno metastázami do jater, které vedou k blokádě odtoku žluči do střeva a hromadění žlučových barviv v krvi, odkud přecházejí do kůže. To může například zhoršovat zvracení, přispívat ke změně vědomí nebo vést ke svědění kůže. Tady jsou bohužel možnosti lékařského zásahu omezené.
To, že Vám tatínek o své nemoci neřekl, nejspíš znamená, že Vás chtěl chránit. Chtěl Vás ušetřit obav, starostí a zármutku. I když poslední dny nebyl zřejmě zcela při vědomí, jistě věděl, že jste s ním a při něm. Jeho slova „uvidíme“ měla být spíše útěchou pro Vás. Často se setkáváme se snahou nemocných ochránit své nejmilejší před bolestnou skutečností. I když sami pro sebe naději nevidí, stále se ji snaží poskytnout svým blízkým, a ulehčit jim tak v jejich starostech. Určite si přečtěte text o posledních chvílích umírajícího na tomto portálu. Lépe pak pochopíte, co asi tatínek prožíval. To, že se sama sebe ptáte, pro mě znamená, že jste tatínka neopustila, a věřím, že on to dobře věděl, i když Vaše kontakty byly vzhledem k vzdálenosti omezené.
To, co nyní cítíte, je reakcí na ztrátu milované osoby. Zmatek, chaos, otázky – vše, co nyní prožíváte, je úplně normální. Je to způsob, jakým se se ztrátou vyrovnáváme, i o tom je možné si přečíst zde na portálu v textu V době zármutku. Tím spíše, byla-li taková ztráta nečekaná. Dopřejte si čas k tomu, všechno pochopit a smířit se sama se sebou. Časem Vaše vzpomínky přestanou vyvolávat bolest a Vy budete moci vzpomínat na to krásné, co jste společně prožili.
S úctou MUDr. Irena Závadová
Dotaz zodpovídá
