Přání umírajícího ve věci pohřbu vs. kulturní tradice
Dobrý den, bratr se nachází v terminálním stádiu onemocnění rakovinou. Jeho smrt je pravděpodobně otázkou dnů či týdnů. V důsledku své víry nepovažuje smrt za něco smutného, nýbrž pouze za určitou transformaci. Jako když se po dlouhém snu (život) opět probudíme. A chtěl by, aby tomu byla uzpůsobena i atmosféra jeho pohřbu. Tedy aby lidé nesmutnili, ale naopak byli naplněni radostí. Což je pro člověka naší západní kultury za takové situace jistě obtížné, ale přesto... Existuje například nějaký předpis, který stanovuje, jak má být zemřelý oblečen? Nebo jde pouze o zvyk? Bratr by chtěl být oblečen ve svém oblíbeném oblečení a přál by si, aby i hosté přišli oblečeni ve veselých barvách, tedy rozhodně ne s černou kravatou. Stejně tak si přeje na pohřbu zahrát své oblíbené písně, které jsou velmi dynamické a evokují opět pocit radosti.
Svému bratrovi chci vyjít vstříc, ale zařizování podobného pohřbu pro mě bude velmi náročné, jelikož to v naší kultuře není obvyklé a mám trochu obavu z reakce hostů. Aby to například nebrali jako nějaký projev neúcty k zemřelému. Děkuji za odpověď.
Ptáte se, zda naše kulturní prostředí a legislativa určují nějaká pravidla, podle kterých má být zemřelý oblečen, v čem mají truchlit pozůstalí a jaká má hrát na pohřbu hudba.
Dobrý den, pane Milane,
píšete, že je Váš bratr v terminálním stádiu těžké nemoci a prognóza doby žití je krátká. Nicméně Váš bratr věří, že je smrt určitá forma transformace a nejedná se o konečný stav. Přál by si, aby se jeho pohřeb nesl ve veselém duchu, aby lidé nesmutnili, ale byli naplněni radostí. Ptáte se tedy, zda naše kulturní prostředí a legislativa určují nějaká pravidla, podle kterých má být zemřelý oblečen, v čem mají truchlit (nebo se veselit) pozůstalí a jaká má hrát na pohřbu hudba.
Předem bych Vám chtěla projevit obdiv k tomu, s jakou vervou se pouštíte do plnění bratrova přání, které možná nebude nejlehčí, nýbrž rozhodně reálné a splnitelné. Je velmi dobře, že s ním o jeho přáních mluvíte.
Přesto, že byla většina pohřbů, kterých jsme se účastnili, velmi podobná, neexistuje žádný mustr, kterého se musíme držet, pokud se tedy nejedná o pohřby církevní. Místo a čas, řečníci, hudba, výzdoba a program, to vše může být ojedinělé a originální. Totéž platí o parte. Parte bývají téměř stejná a často velmi depresivní, ale nemusí tomu tak být. Je možné si vytvořit vlastní podle svého vkusu a odpovídající charakteru osobnosti, na kterou vzpomínáme. Co se týká oblečení zemřelého: zemřelý může mít na pohřbu oblečeno cokoli by si přál, může být bos, mít na sobě svoje oblíbené tričko, svetr, který si upletl, nebo třeba trampské oblečení, ve kterém rád bloumal po lesích. Setkali jsme se s přáním mít v rakvi pruhované flanelové pyžamo.
Pokud budete mít chuť, můžete se nechat inspirovat webem, který se týká umírání a posledních přání Moje smrt. Další rady a informace týkající se nelehkých životních situací vážně nemocných lidí, pečujících a pozůstalých naleznete v informacích na našem portálu.
S podzravem a přáním mnoha sil do dalších dní
Anežka Moravcová
Dotaz zodpovídá
