Švagrová umírá. Odmítá přítomnost kamarádky, protože je těhotná. Jak pomoci?

Dobrý den, paní Elen,

vážím si důvěry, s kterou se obracíte na naši poradnu. Pro mnohé z nás je velmi náročné mluvit s někým v tak těsné blízkosti smrti. Vnímám, že máte o ni starost a hledáte, jak to udělat pro ni nejlépe. A z Vašeho popisu jsem vyrozuměla, že i Vaše švagrová se to snaží zvládat a má velkou starost o Vás ostatní.

Myslím, že by bylo dobré tyto starosti spolu otevřeně probrat. Švagrová se bojí, jak to budete zvládat – čeho přesně se bojí nejvíc? Jak byste tuto, pro ni děsivou situaci mohli zvládnout? Možná má starost, že Vás bude její odchod bolet – ujistěte ji, že ano, ale že máte dost sil tuto bolest unést. A pokud ne, že se obrátíte na někoho, kdo Vám s tou bolestí pomůže (dobrý přítel, terapeut, duchovní apod.) Možná se švagrová obává, že to někdo ponese hůř než ostatní – řekněte jí, jak a v čem mu můžete pomoct. Proberte s ní otevřeně všechny obavy a zkuste najít taková řešení, aby se mohla spolehnout, že i po jejím odchodu dokážete žít dál.

Někdy bývá za těmito dotazy skryté přání, že by s Vámi chtěla probrat jiná témata – například obavy, co bude po smrti, zlost na to, že musí zemřít tak mladá, nebo představy o svém pohřbu – pokud je to trochu možné, promluvte spolu o tom – Vy, i ostatní, s kým o tom bude chtít hovořit. Je to pro ni důležité a můžete tak prohloubit blízkost mezi Vámi. Zkuste jen naslouchat, neodsuzovat, nesnažte se ji někam „popostrčit“ – třeba stále uklidňovat, jen tam pro ni buďte a pokoušejte se porozumět její duši. Nebraňte se ani emocím, které jsou s tímto spojené – i pláč nebo bezradnost sem patří a i tyto chvíle Vás mohou spojit.

Ptáte se, na kom nechat rozhodnutí, zda smí přijít na návštěvu těhotná kamarádka. Tady je těžké najít jednoznačně dobrou odpověď. Víme, že těhotné se mají vyhýbat stresu – návštěva u takto nemocné švagrové jistě stresující je, na druhou stranu nemožnost spolu pobýt nebo se rozloučit s tak blízkým člověkem – to je taky velmi stresující. Zkuste to takhle švagrové vysvětlit. Přikláním se víc k názoru, že má rozhodnout spíš ta těhotná paní: být vůči sobě vnímavá a zvážit, co jejímu stavu (a duši) škodí méně – a podle toho se zařídit.

Paní Elen, nezapomínejte pečovat o svou duši i ducha, alespoň občas dělat věci, které Vás „dobíjejí“ – abyste měla dost sil pro příští dny a týdny.

Přeji Vám všem, abyste měli dostatečnou odvahu a sílu zvládnout to, co Vás čeká, a abyste spolu směli prožít mnoho chvil v blízkosti a důvěrnosti.

Držím Vám palce a budu na Vás myslet.

Petra Hálková