Přítelkyně leží přes 15 měsíců v kómatu. Jak mám žít?
Dobrý den,
předem Vám chci vyjádřit vděk a uznání za všechny, kteří zde píší své příběhy.
Je mi 24 let a 2. listopadu 2012 měla má přítelkyně ( 27 let) autonehodu. Po sérii operací (krční páteř – zlomený obratel , otevření lebeční kosti z důvodu uvolnění tlaku na mozku) jí bylo diagnostikováno vigilní kóma. Po zhruba 3-4 měsících z JIP byla převezena na DIOP, kde o ní pečují (bazální stimulace, fyzioterapeutické cvičení atd.). Než měla autonehodu, tak jsme spolu byli 7 let. Jelikož DIOP, ve kterém leží, je daleko od mého domova, tak za ní jezdím pouze o víkendu. Přespávám u jejich rodičů, kteří jsou pro mě jako druhá rodina a mají to k ní blíže než já. U nás doma máme babičku, která má stařeckou demenci a potřebuje celodenní péči (střídáme se já a moje maminka ).
Nyní je to více než 15 měsíců od doby kdy jsme spolu mluvili, objali se, políbili a já netuším co dál…Chtěl bych vrátit čas a být zase s ní. Strašně mi chybí, jsem přesvědčen, že bychom spolu prožili krásný život. Za těch 7 let jsme neměli ani jednu hádku, konflikt. Ve všem jsme se doplňovali, měli stejné koníčky, pohled na svět, prostě kopie jeden druhého (vím, že to zní jako utopie, ale je to tak).
V tuto chvíli mi je všechno celkem jedno. Chodím na zábavy s přáteli, mám koníčky, ale nějak nemám plán co příští týden, měsíc, rok. Někdy jsem v takové fázi, že to přijímám jak to je a chci jít dál, jindy zase myslím jenom na to, jak leží na posteli a já tam s ní nejsem i když jsme si řekli, že jsme na všechno spolu a jsme tu jeden pro druhého. Snažím se být pořád pozitivní, ale někdy je to hodně zdrcující a já nevím jak z toho ven. Kamarádi mají na všechno lehké rady: „ Zapomeň, jdi dál, najdi si jinou holku.“ Někdy, když vidím zamilované páry kolem sebe, tak to chci zase zažít, mít vztah s někým se vším všudy a mám chuť poslechnout mé kamarády, ale nejde to, nemůžu...
Co dělat? Co je správné? Jak se mám zachovat?
Michal
Napsal jste nám otázku, co dělat, když je Vaše přítelkyně dlouho v kómatu a Vy teď nemáte život s ní ani bez ní.
Dobrý den, Michale.
Přiznám se Vám, že nemám na takovou otázku žádnou snadnou a jasnou odpověď. Myslím si, že je třeba delší čas a delší proces k tomu, abyste mohl vykročit dál – ať už stále ve vztahu s Vaší dívkou — i když je na tom tak, jak je — nebo bez ní. Případné ukončení tak významného vztahu není věc pouhého rozhodnutí, ale patří k tomu zodpovězení mnoha otázek a případné loučení, truchlení atd. Vaše partnerka je živá, i když je v kómatu, a tedy je třeba brát takové rozhodnutí jako rozchod, nikoliv samostatný krok bez partnerky. I když někomu zemře partner, není snadné přepnout do nového vztahu a radostného života, a Vaše situace je ještě komplikovanější. Vy jste svou přítelkyni ztratil i neztratil — a tak Vám osud vzal partnerku v původním smyslu, ale nemáte ukončený vztah s ní, přestože už vztah nemá tu podobu, ve kterou jste oba doufali.
Mohu Vám doporučit, abyste nespěchal na konečné rozhodnutí, ale probíral se souvisejícími otázkami postupně, podle toho, jak se na to budete cítit, co Vás bude napadat, co budete potřebovat. Zkuste si ujasňovat názory sám, s přáteli, rodinou svou i rodinou své přítelkyně. Můžete se obracet i na ní, přestože neuslyšíte odpověď, můžete dostat vodítka, která by Vám mohla pomoci na další cestě. Samozřejmě se můžete obrátit na psychoterapeuta. Vaši přátelé by si pro Vás jistě přáli naplněný život, pod kterým si představují cestu životem po boku zdravé ženy, ale je na Vás, co budete volit a zda, a případně kdy se rozhodnete změnit směr od toho, ve který jste s Vaší partnerkou věřili.
S úctou,
Zuzana Vondřichová