Zhoubný nádor jícnu - je možný převoz do hospice?
Tatínek narozen 1929. Před rokem ozařován nádor na jícnu. Od jara léčen na Bulovce pro krvácení do žaludku. Krvácení se nedaří zastavit. Teď už nemá sílu ani sedět, ani mluvit, pořád jen spí, když mi chce něco říct, moc mu není rozumět, bolí ho celé tělo, začíná mít proleženiny. Ošetřující lékař řekl, že jeho konec se blíží. Na dnešek byl domluvený převoz do hospice, ale pan doktor řekl, že bychom mu tím převozem ublížili, že bude lepší nechat ho tam kde je. Nechtěla jsem trvat na převozu proti vůli lékaře a teď mě to mrzí, jsem zoufalá. Vím,že moc trpí a já mu nejsem schopná pomoci.Já bych tatínka nejradši domů, ale nevím, jak bychom zvládli bolest nebo případné silné krvácení, proto jsem usilovala o převoz do hospice kde bych mohla být s ním. Mám se smířit se situací a nebo mám trvat na převozu? Ivana
Píšete o vážném zdravotním stavu Vašeho tatínka, který má zhoubný nádor jícnu a nyní je hospitalizován pro krvácení. Lékař Vám sdělil, že jeho stav je velmi vážný a že se jeho konec blíží. Váháte, zda máte nechat tatínka v nemocnici, jak Vám radí jeho lékař, nebo zda tatínka převézt do hospice nebo o něj pečovat doma.
Vážená paní Ivano,
je moc dobře, že takto přemýšlíte. V nemocnicích nejsou vždy připraveni na poslední chvíle nemocných. Na druhou stranu ani v nemocnici by tatínek neměl trpět bolestmi a personál by Vám mohl umožnit být s tatínkem, co nejvíce to půjde. Hodně záleží také na tom, co si přeje tatínek. Pokud by stál o hospic nebo o domácí ošetřování, nemyslím si, že by mu převoz nějak výrazněji mohl uškodit. Jistě je transport vždy pro těžce nemocné náročný, ale pokud dostane například léky proti bolesti a na zklidnění, není důvod, proč transport neumožnit.
V tuto chvíli se zdravotní péče o tatínka posouvá od prodlužování života ke snaze zajistit mu co nejkvalitnější ten kus života, který má před sebou. A do takové péče nepatří jen starost o tělo (bolesti, krvácení, dušnost atd.), ale také péče o “duši”. Pro těžce nemocné může být velmi důležité, kde jsou, kdo a jak o ně pečuje, a tělesné obtíže poněkud ustupují do pozadí. Věřte, že i v domácím prostředí lze zaléčit bolest, dušnost nebo třeba krvácení. Krvácení u těžce nemocných, kde již není žádná možnost krvácení zastavit — vyléčit, řešíme podáváním kombinace léků tak, aby je krvácení co nejméně obtěžovalo a děsilo. A to lze udělat jak v lůžkovém hospici, tak i v domácím prostředí.
Píšete, že tatínkovi není moc rozumět, přesto tatínka znáte nejlépe — jeho životní postoje, přání i obavy. Nebojte se promluvit s ním otevřeně o blížícím se konci, o tom co tatínka i Vás čeká. Zkuste se s tatínkem dohodnout na tom, co by pro něj i pro Vás bylo nejlepší. Třeba je tatínkovi v nemocnici nakonec docela dobře. Dodává mu pocit jistoty a zázemí. Jiní naopak preferují známé domácí prostředí a pečující blízké.
Pro více informací můžete také zavolat do naší poradny Cesty domů.
Přeji Vám i Vašemu tatínkovi hodně sil, odvahy a podpory na Vaší cestě.
MUDr. Irena Závadová