Nádor plic v hodně pokročilé fázi - jaká je prognóza?
Dobrý den,
dědečkovi minulý týden diagnostikovali rakovinu plic. Od prosince se u něj projevovaly symboly chřipky a nachlazení, léčil se doma ale chřipka se vždycky vrátila. K doktorovi ho nakonec dohnal až velmi těžký kašel a hlavně nechuť k jídlu. Má to už rozlezlé v kostech a játech. Dnes babičce řekli, že není žádná naděje na uzdravení, přestože již dnes měli zahájit léčbu ozařováním. Nezahájili ji proto, že nechtějí nadělat víc škody než užitku, že se musí poradit s nějakým odborníkem jakou léčbu nasadit (babička z jejich jednání usuzuje, že léčbu nasadit nechtějí žádnou, že je to "už stejně jedno") Děda za poslední měsíc zhubl 20 kilo a nemůže přijímat potravu - maximálně sní banán a stěží vypije jeden nutri drink denně, přitom by měl vypít alespoň 3 když nic jiného nepřijímá... doktoři na tuto výtku odpoví jen to, že jídlo dostává a že přeci jen něco jí... copak je vůbec nezajímá, že má jen 56kg?? že se ztrácí před očima?? co jsem se dozvěděla, je jídlo při ozařování a chemce hodně důležité.. proč ho tedy nějakým způsobem neživí - umělá výživa, kanyla, něco na povzbuzení chuti nebo naopak proti zvracení.. čím to může být? Má změněné chutě? On nikdy nebyl mlsný, snědl vše... a i teď by chtěl jíst ale nejde to... když se přinutí, okamžitě to vyzvrací. Sní třeba 3 lžíce polévky.. nic víc!!! Je už třetí týden v nemocnici a já jsem s babičkou každý den po práci (krom víkendu) a chtěla bych jí nějak pomoct jenže nevím jak. Samotnou mě tato situace děsí, mam z toho strach, občas jsem i nepříjemná a pak se hned rozbrečím. Nevím jak s babičkou jednat, je na tom čím dál tím hůř, stejně jako děda...
Předem děkuji za Vaše rady a jsem s pozdravem,
Veronika Martínková
Píšete o dědečkovi, který má nově zjištěný nádor plic v hodně pokročilé fázi — rozšířený do kostí i jater. Máte o velké obavy o jeho život a nevíte přesně, proč lékaři neléčí nádor a proč mu nedávají nic na nechutenství.
Vážená paní Martínková,
nevím sice, kolik je dědečkovi let a jestli má i jiné nemoci, ale zřejmě bude starší. Věk je velmi důležitý rozhodovací faktor, protože spolu s přidruženými nemocemi významně ovlivňuje kvalitu života při protinádorové léčbě a i její účinek. Bohužel nádory plic patří mezi ty agresivnější a jejich léčba pak musí být rovněž intenzivnější, tedy pro nemocného náročná a zatěžující. Lékaři musí velmi pečlivě zvažovat přínos a naopak nažádoucí účinky, které léčba vždy s sebou přináší. Rozhodnutí neléčit považuji u staršího pacienta s nádorem plic v přítomnosti vzdálených metastáz (kosti a játra) za rozumné. Máte-li pochybnosti, určitě se znovu obraťte na ošetřujícího lékaře a nechte si vše v klidu vysvětlit. Bylo by také dobré vědět, co by si přál dědeček. Jestli by raději podstoupil léčbu se všemi riziky a průvodními projevy, nebo zda je pro něj důležitější být v klidu, třeba se svou rodinou.
Druhou věcí, která Vás i babičku velmi trápí, je dědečkovo nechutenství a snad i zvracení. Nevím, jestli dědeček má hlad a jíst by vlastně chtěl (napsala jste že by jíst i chtěl, ale nejde to) nebo jestli chuť na jídlo vůbec nemá. Nechutenství a s ním spojené hubnutí je typickým průvodním znakem většiny nádorů a někdy je dokonce prvním signálem, že nemocný může mít nádorové onemocnění. Musíme vždy zvážit, jestli nemocný nemůže jíst, protože má třeba nádorem zúžený zažívací trakt (méně časté) nebo jestli jde o projev nádoru samotného. V případě Vašeho dědečka myslím, že půjde spíše o druhý případ. Nádory vedou často k nevolnostem a zvracení, vyvolávají těžké nechutenství. Uvolňují do těla celou řadu látek, které mimo jiné znemožňují novotvorbu bílkovin z dodaných živin a zároveň zvyšují rozkládání tělu vlastních bílkovin uložených především ve svalech. Ani tělo, zjednodušeně řečeno, ale nemá dost sil na trávení, jakoby si většinu živin pro sebe bral nádor. Bohužel, přesto, že moderní medicína zná poměrně podrobně různé mechanismy, které celý začarovaný kruh vyvolávají a zhoršují, právě pro jejich složitost a vzájemnou provázanost neumí celý proces účině ovlivnit. A tak u pacientů, kteří mají takzvaný syndrom nádorové anorexie-kachexie (tedy nechutenství a hubnutí) a nejsou z důvodu pokročilosti nádoru schopni protinádorové léčby, nemá význam podávat umělou výživu třeba do žíly a ani léky zvyšující chuť k jídlu — délku života bohužel neovlivní. Takové postupy zase jen přidávají stres nemocnému a zhoršují kvalitu jeho života, aniž ovlivní jeho délku. Tito pacienti zemřou na nádorové onemocnění, a nikoli hlady. Nutit je do jídla přináší všem jen obrovský stres a žádný užitek. Jistě lze ale ovlivnit — alespoň do určité míry — nevolnosti a zvracení, nebo třeba dušnost či bolesti. Když se to povede, může se chuť k jídlu zlepšit.
A ještě zmiňujete, že nevíte, jak pomoci babičce. Myslím si, že už jen to, že jste denně s ní a že máte starost a zájem o dědečka je pro babičku neocenitelnou pomocí a oporou. Nebojte se s babičkou mluvit, pokud bude chtít, a totéž platí pro dědečka. Mluvit o těžké nemoci, o tom, co bude dál, co by si nemocný nebo pečující přáli, je v takových chvílich moc důležité. Je to výjímečný čas, který může být naplněn nejen smutkem a obavami, ale i nadějí, pocitem sounáležitosti a třeba i radostí.
Možná máte ve Vašem okolí nějaký hospic, na který byste se mohli obrátit o radu nebo pomoc. Zeptejte se také lékařů, jestli není možnost konzultovat odborníka na paliativní medicínu. Můžete pročíst další texty přímo na tomto portálu.
Přeji Vám i Vašemu dědečkovi a babičce hodně sil, odvahy i naděje.
S úctou
MUDr. Irena Závadová
Dotaz zodpovídá
