Petra Jindrřichová
30. září 2018
Bolest

Je to jen můj pocit......

Dobrý den,( už předem se omlouvám za chyby).Já se nemám tak špatně jako všichni ostatní,ale nevím co dělat.je mi třináct let,před asi dvěma lety jsem stála v okně připravená umřít.V tom přišla domů sestra a strčila mě dovnitř.
Přemýšlím k doktorovi,ale myslela jsem že už doktora nepotřebuji.Teď na mě všichni křičí za každou blbost a chci aby už to bylo dobrý.Nevím jakou cestou ven?

Henrieta
1. října 2018
Milá Peťka v žiadnom prípade neskáč z okna. Keď máš doma ťažké chvíle s rodičmi, radšej choď k psychologičke, myslím si, že rodičia by kričať nemali. Radšej chodiť k psychológom, myslím, že rodičia by mohli chodiť tiež, aby sa upevnili vzťahy v rodine k dobrému, lebo krikom sa nič nevyrieši. Život je dar od Boha a neber si život, na všetko sa nájde riešenie, len treba chcieť a myslím si, že by si to trpko oľutovala keby si predčasne ukončila svoj drahý život. Možno budeš raz mať dobrého manžela a deti, preto nemá zmysel brať si život, nič netrvá večne ani s rodičmi nebudeš navždy. Maj sa pekne a držím palce. Heňka
Eva
30. září 2018
Milá Petro,
nevím nic o Tobě, ani co tě vede k takovým myšlenkám. Hlavně, ať Tě nenapadne takový nesmysl jako je uvažování o konci života. Jsem maminka dcerky, která život milovala, a přesto jí byl ukončen. Život je cenný dar, važ si ho. Je to ale křehký dar. Stačí chvilka, špatné rozhodnutí, a už nic nejde vrátit zpět. Peťulko, nevím jak to máš s rodiči, proč se jim nesvěříš... Já vím, svět nám někdy nerozumí. Hlavně měj ráda sama sebe, nech je křičet, oni křičet přestanou. Opatruj se a snaž se být v pohodě. Dej o sobě zprávu, Eva