Marta
•
11. října 2016
•
Truchlení

Smrt manžela

Dobrý večer, před pěti týdny mi nečekaně zemřel manžel, zůstala jsem s dvěma malýma dětma sama. Zajímalo by mě, jak jste to zvládly s odstupem času. Dá se to vůbec zvládnout? S prášky či bez nich. Mám den kdy jsem plná síly se s životem poprat, ale pak jsou okamžiky, kdy jsem uplně na dně a brečím a nevidím žádná pozitiva. Jestli někdo přišel o rodiče jako díte, jak se s tím vyrovnal v dospívání? Děkuji budu ráda za každý poznatek. Jak jednat s dětmi když brečí , jak jim vynahradit tátu atd. Jaké jsou vaše zkušenosti?
3 reakce Vložit vlastní příběh
Vdova
•
13. října 2016
Sama jsem skoro 10 měsíců a mám 3 děti. Jde to i bez prášků. Děti se s tím vyrovnají rychle. Najmula jsem paní na hlídání a úklid, abych mohla pracovat. Práce umožní vyčistit si hlavu. Scházím se s kamarádem. Jsou večery, kdy propadám v pláč, protože mi manžel tak strašně chybí a nesnesu samotu. Být doma na mateřské bych nezvládla a ani nezvládám moc dny, kdy pracuji z domova. Do toho puberta nejstaršího dítěte, starosti se zahradou a barákem atd. Není to jednoduché, ale zvládnout se to dá. Vážím si života a snažím si život užít. Tátu dětem nevynahradím, zapojuje se občas víc děda.
153 lidé vyjádřili účast.
marta
•
19. října 2016
Dobrý večer, děkuji za reakci. Hodně sil.
Ester
  (kontaktovat autora příběhu) •
12. listopadu 2016
Zdravím.Tohle moc dobře znám.Před jedenácti měsíci mi umřel manžel.Zůstala jsem sama s třemi dětmi.Není to jednoduché,musela jsem zůstat doma kvůli tříletému prckovi.Ti dva už jsou větší,tak už si poradí i sami.Děti si na otce vzpomenou,ale zármutek snášejí úplně jinak než mi dospělí.Lépe.Já to zvládám,sice mám někdy pocit,že se to na mě všechno sipe,ale snažím se dívat dopředu...sice teď jsem v situaci kdy mi umírá otec na rakovinu a je to hodně zlé.Maminka mi umřela před pěti lety na Alzheimerovu chorobu.Je to náročné na psychiku,ale dá se to zvládnout,ale chápu,že to nedokáže každý.Drží mě hodně děti a mám dobré přátelé...to dělá hodně.
202 lidé vyjádřili účast.