Magdalena
21. srpna 2016
Truchlení

Babička

Skoro před týdnem mi umřela babička. Byl to můj poslední prarodič. Nebyla ta to přesně ta hodná babička jako z pohádek, ale i přesto jsem ji měla ráda. Bydlela s námi v domku, vídala jsem ji stále a v posledních letech se o ni i starala, protože byla maximálně na vozíčku, jinak na posteli. Nejvíce se o ni staral můj táta, teta na ni zdaleka kašlala a když byla dost nemocná, vymyslela si, že jsou na dovolené, aby nemohla přijet. Je to už skoro týden, pochopím, že jí bylo již 85 let, že prostě přišel čas, i když jsem si toto vůbec nedokázala představit. V poslední době jsme s tátou byli s babičkou v nemocnici několikrát. Až přišel den, kdy ji bylo hrozně, obvodní doktor řekl, že je to zlé a že máme zavolat sanitu, odjel. Volala jsem rychlou, byly to hrozné minuty, hrozné pohledy co to s ní dělá, čekali jsme, že každou minutu zemře. To jsem si nedokázala představit co to vůbec je. Jak strašné to je. Volala jsem každou hodinu na urgentní příjem , co s ní je, jak je. Až jsme se tam na konec večer vypravili a čekali. Když ji převáželi na pokoj už spala, tvrdě . Byli jsme s ní než ji přeložili do postele a stále jsme doufali, že to ještě bude dobré. V noci jsem měla hrozné můry a bála se, že i zazvoní telefon. Před 8 hodinou ranní volali, že v půl páté zemřela. Nikdy jsem si nemyslela co to se mnou i s tátu udělá......Takže jsem zase zůstali sami, zařídili všechny věci, převzít její věci, pohřební službu a jiné. Čtení parte je otřesná věc. ....Teta nikde, ani se neozvala, její jediná maminka....Sami s tátou skládáme věci dohromady....Já si vyčítám, že jsem se s ní pořádně nerozloučila. A co její vlastní dcera?Je jí tak příšerně jako nám? Ještě nikdy jsem nezažila jak moc strašné to je....

Hanka
  (kontaktovat autora příběhu)
11. října 2016
Upřímnou soustrast, je mi to moc líto, skoro ve stejnou dobu zemřela babička i mě. Byla to ta nejlepší babička na světě. Je to opravdu hrozné dělat někomu parte a pohřeb, o to smutnější že zemřela 4 měsíce po mém taťkovi. Je to velká bolest, snad časem otupí. :-(
Držte se!!! Hanka