Lucie
•
7. září 2015
•
Truchlení

laska

Ještě před třemi měsíci jsem byla štastná, čekali jsme rodinu, všechno bylo nádherný. V květnu najednou musel jít přítel na operaci, když jsem po operaci přišla, lékař mi řekl, má nevyléčitelný nádor, má pár dní a nesmí se to dovědět. Chodila jsem za ním, dělala, že všechno bude v pořádku. 15 dní po operaci zemřel vmé náruči. Bylo mu 26 let. Mám 14 dní do porodu a žiju jen pro naše dítě. Byla to moje láska, láska kterou někdo nepotká za celý život
2 reakce Vložit vlastní příběh
Míla
•
25. srpna 2007
Dlouho jsem přemýšlela, co napsat, abych Tě trochu utěšila. Ale sama z vlastní zkušenosti vím, že slova tak léčivou moc nemají. Každý se s tím musí vyrovnat po svém a není nic, co by to mohlo urychlit. Neumím si ani představit, kolik jsi toho musela zvládnout a možná jsi sama potřebovala pomoct, ale nevzdala jsi to. Chodila jsi za přítelem a dělala všechno možné i nemožné, abys ho podržela. Udělala jsi to nejlepší, co jsi mohla. A to dítě je opravdu darem, ale i pro Tebe. Kus svého přítele budeš už navždy mít v něm. Přeji Tobě i děťátku pevné zdraví a hodně lásky kolem vás. Zvládneš to!
Dana
•
21. srpna 2007
Ahoj
Asi toto nebude to prave co chces slyset, ale pred 6 tydny jsem prezila osklivou autonehodu. Mam po operaci zlomene panve. Po operaci pri mne krome rodicu potom sedel pritel. Neuskutecne to bolelo i presto, ze mi davali utisujici prostredky. /Rekla jsem, ze jsem na te krizovatce mela zustat. V tech bolestech rekne clovek cokoliv./ Ale nejvice mi pomohl pritel, kdyz mne drzel za ruku, pomahal prekladat z postele na rtg stul a tak. To nejlepsi, co si pro nej udelala, ze si byla s nim. To je ten nejvetsi dar cos mu dala. A jeste vecsi je, kdyz vychovas jeho dite. Drzim pesti, at to zvladnes.