Filip
  (kontaktovat autora příběhu)
7. listopadu 2020
Truchlení

Ztráta maminky

Zdravím, je to pár dnů co jsem náhle přišel o svou milovanou maminku. Nebyla nějak vážně nemocná jen mi říkala že ji posledních pár dnů bolí v krku a že to vyleží ale po dalších pár dnech to bylo stále stejné tak se rozhodla že zavolá paní doktorce ale vzhledem k momentální situaci ji paní doktorka vzít do ordinace nemohla a řekla mamince že má jít na test covidu 19. Volala jí v pondělí a plánovala si že by zašla na test ve středu ale v úterý v noci jsem slyšel maminku jak začala kašlat a hrozně špatně dýchat tak jsem okamžitě zavolal sanitku ale než přijela tak maminka přestala dýchat úplně.. začal jsem jí dělat masáž srdce do příjezdu sanitky ale už ani oni maminku nedokázali oživit. Její stav se zhoršil během hodiny a nikdy by mě nenapadlo že by se něco takového mohlo stát.. Den předem jsem se maminky ptal jak ji je a říkala mi že o dost lépe a i na to vypadala a na druhý den se stalo tohle.. Hrozně moc mě mrzí že jsem mamince nedokázal více pomoct a pořád si dávám za vinu že jsem nezavolal sanitku třeba dříve ale vážně se to zhoršilo během chvíle.. Ve svých 26 letech svou vlastní rodinu bohužel ještě nemám takže jsem na vše zůstal sám. Bohužel jsem se nestihl s maminkou ani rozloučit protože se vše stalo tak rychle.. Měl jsem s maminkou skvělý vztah a hrozně moc mě mrzí že jsem mamince neříkal každý den jak moc ji mám rád a co vše pro mě znamenala :-( Dal bych cokoliv za to abych mohl ještě aspoň jednou s maminkou mluvit a říct ji vše co mám na srdci.

151 člověk vyjádřil účast.
Sju
  (kontaktovat autora příběhu)
4. března 2022
Mojo, tuším ,co prožíváte ,taky v tom jedu. Zkuste si přečíst knihy od ,, Moodyho "Můžete se s maminkou sejít v ,, Zrcadlové síni"
Romana
  (kontaktovat autora příběhu)
30. března 2021
Zdravím,posílám mnoho sil....já si tím přišla také v roce 2018....čas je nejlepší lékař
Petr
  (kontaktovat autora příběhu)
15. února 2021
Zdravím, vím přesně jak se cítíte. Mě se stalo v prosinci to stejné. Jenom se nejednalo o covid ale o rakovinu, každopádně ta rychlost všeho a nečekanost smrti byla skoro stejná. Ano, řešili jsme zdravotní potíže, obával jsem se nejhoršího, ale spíše v řádu měsíců. I to co jste zažil s masáží srdce, sanitkou a naprosto nečekaným odchodem...Vždy jsem si tu situaci představoval jinak než se to stalo a také jsem litoval že jsem nestihl mamince nic říct, i když vím že to vše věděla. Pokud věřítě v duchovní rozměr života a smrti, tak Vám určitě pomůže vědomí toho, že vše můžete řící mamince i nyní a že Vás svým způsobem nejen uslyší ale že jí to dokonce svým způsobem na onom světě pomůže. A určitě to pomůže i Vám. Hodně jsem si o tomto v posledních dnech zjistil z různých zdrojů a mám s tím poměrně živou zkušenost. Vztahy mezi blízkými se prostě dají rozvíjet i po smrti.
Milan
10. února 2021
Upřímnou soustrast pane Filipe, cítím s vámi. Moje matka zemřela na covid taktéž před pár dny a taktéž se její zdravotní stav začal zlepšovat, ale v noci došlo k prudkému zhoršení a sanitka už přijela pozdě. I když přijela rychle, stihlo selhat srdce a plíce a už ji neoživili.
Adéla
12. prosince 2020
Dobrý den, Filipe,
chtěla bych Vám jen napsat, že rozloučit se s maminkou a říct jí, co máte na srdci, můžete, i když už tady není. Ta energie, kterou do toho vložíte, se neztratí a dostane se tam, kam má. Kdyby se vám to nedařilo, určitě vám s nějakým rituálem pomůže psychoterapeut. Také bych ráda zmínila, že nezáleží až tak na tom období před smrtí, ale na tom, co jste spolu prožili za celý život, na všech těch zážitcích, kdy vaše maminka cítila, že ji máte opravdu rád a kdy cítila, co pro vás znamená. A to je důležitější i než nějaká slova. Přeji hodně síly.
Henrieta
13. listopadu 2020
Filip, prajem úprimnú sústrasť. Taktiež mi umrela mama pred 7 rokmi na rakovinu. Stále mi chýba, je mi bez nej smutno. Už jej nemôžem nič povedať, len chodím na cintorín zapaľovať sviečky. Niekto umrie na Covid, niekto tragicky a niekto na zákernú rakovinu. Taký je život. V poslednej dobe si uvedomujem, že dnes sme tu a zajtra tu byť nemusíme. Krutá realita. Držte sa - prajem vám veľa síl, aby se to zvládli, lebo mamy sú nenahraditeľné a žiť bez nich je ťažké. Henrieta
Mourinka
  (kontaktovat autora příběhu)
12. listopadu 2020
Dobrý den, je mi líto, co prožíváte (sama jsem přišla o všechny blízké, taky mladá, takže vím své a i že ani není na to, co "moudrého" napsat a bolet to bude vlastně navždy). Každopádně jsem chtěla jen podotknout, že se už v médiích objevily informace, že až třetina lidí, kteří v poslední době umírají doma, tak umírají na Covid 19! Čili průběh, kdy se to nějak rychle zvrtne, že ti lidé ani nejsou v nemocnici, atd, tak je u této nevyzpytatelné nemoci jak vidno dost častý. Tak jen, abyste si to navíc ke všemu nevyčítal...
pavla
  (kontaktovat autora příběhu)
9. listopadu 2020
Filipe, já jsem maminku ztratila ve 46 a rozdíl to není. Byla jsem s ní celý poslední týden jejího života a držela jí za ruku až do konce a říkala jí pořád dokola, jak moc jí mám ráda. A přesto to bolest nezmenšilo. Mám stejné výčitky: co jsem měla říct i co jsem kdy říct neměla. Bolest ze ztráty tak blízkého člověka jakým je maminka nelze nic zmírnit. :-( Je to rána, po které zůstane velká jizva. Mě pomáhá, když vzpomínám na společné zážitky - jak jsme se spolu dokázaly smát. Hodně síly Filipe. Udělal jste jistě vše, co jste mohl. Ale některé věci nelze změnit.
Jana
  (kontaktovat autora příběhu)
7. listopadu 2020
Milý Filipe, moc mne mrzí, co se stalo Vaši mamince. Přijměte úpřimnou soustrast. Chci Vás ubezpečit, že Vaše maminka byla jistě moc šťastná, že jste měli spolu tak krásný vztah. I když se teď obviňujete, nedávejte si to za vinu. Bohužel nemáme školu na život a na těžké situace, které přináší. Odhadují, že Vaše maminka zemřela na Covid a s tím nemáme žádné zkušenosti. Zaráží mne, jak rychle se zdravotní situace dokáže změnit. Určitě jste si už oddechl, že mamince je lépe a přišla taková rána. Přesto jste se snažil mamince pomoct, jste moc statečný a maminka mohla být na Vás pyšná. Přeji Vám hodně síly, abyste vše zvládl. Jana