Před 2 týdny jsme přišli o maminku, já a mí 2 bratři, tatínek o manželku...
Byla vážně nemocná, nevěděli jsme to, i když trochu tušili, nicméně maminka to vědět nechtěla. Po útrapných týdnech plných bolestí, které strávila doma už musela do nemocnice, kde nám lékaři sdělili, že mamince zbývají jen dny... A opravdu to byly jen 2 dny. 2 dny, kdy jste v šoku z té kraťoučké doby co zbývá, 2 dny, kdy vám maminka chřadne před očima a přestává komunikovat. 2 dny, kdy je po všem. Už mě nikdy nepohladí, neusměje se, neporadí, nepolíbí... Všechno bylo tak rychlé, tak strašně bolestivé a nevratné. Co vám budu povídat, vůbec nevím jak dál, jak se s tím vyrovnat, jak se uvnitř sebe rozloučit. Vím, že život nebude stejný, nebude třeba špatný, ale bude jiný. Ale tak strašně moc to bolí! Tak moc!