Dobrý den
Maminka zemřela 11.5. ale bylo to přesně jak píšete, jsem ráda, že jsem to zvládla a mohla s ní být. Ráno mě maminka nechala po pár probdelych nocích vyspat, byla v bezvědomí, ale dychala, ještě jsem jí řekla dobré ráno maminko, šla jsem si uvařit kafe, poslouchala jsem jak dýchá a říkala si dnes to nebude. A bylo, kafe jsem nedopila, maminka najednou v klidu vydechla naposledy. Také mi všichni říkali, musíš myslet na sebe, zhroutis se, ale já tam svým způsobem chtěla být a být jen pro ni. Nejhorší bylo když ji odvážela pohřební služba, to jsem měla panicky záchvat. Pořád mi chybí, pořád s ní mluvím, ale vím že ji je líp. Nemohla se už sama ani pohnout, teď má klid a pořád nad námi je a drží ochrannou ruku a to mi pomaha
In reply to (Žádný předmět) by Anonym (neověřeno)