Přidat komentář

Reagujete na příspěvek

Martina
2. května 2024
Truchlení

Bezmoc

Dobrý den
Moje maminka umírá na rakovinu slinivky, ledvin a bůh ví čeho ještě. Je doma jsem s ní už rok. Teď je bohužel už konec, před pár dny mi to řekli sestry z hospicové péče. Mysleli, že max tento víkend. Dnes se jim mamka zdála lepší, tak prý možná ještě příští týden. Do půl hodiny ji bylo strašně zle. Tak mě připravili na to, že může přijít i embolie. Poslední měsíc je hodně náročný, mamka už nesmí pít, jen po lžičkách, jinak se jí to dostává na plíce. Je to úplně jiný člověk, je smutná, bolavá, pořádně se nedokáže dívat, občas říká nesmysly ( musím jet do Žatce nebo až se vrátím dáš mi meloun). Je strašně bolestivé se na ni takto koukat. Dnes v noci se usmála, a ikdyz to byl úsměv někoho jiného udělal mi radost. Poslední 2dny špatně spí i přes veškeré léky na spaní. Má dávkovač s morfiem a dalšími látkami, je to šílený koktejl a stejně nespi, což by prý měla. Pořád přemýšlím kdy to přijde. Nechci aby se to stalo a na druhou stranu ano. Chci ať má už klid, ale nechci být bez ní. Připadám si jako sobec. Nevím jak ji více pomoci, nevím kdy to přijde. Pořád pozoruji nohy jestli tmavnou atd. Připadám si jak blázen. Máte to někdo stejně?
Moc díky

Napište svoji reakci

Zadejte jméno nebo přezdívku.
Mohou vás čtenáři příběhu kontaktovat?