Dobrý den,
nechci se svým problémem chodit k psychologovi a dusím to v sobě už strašně moc dlouho, nikdy jsem se pořádně nikomu nesvěřil a je mi do breku. Nevím ani pořádně, kde začít. Přijdu si jako troska a mám pocit, že jsem v životě selhal. Je mi 21 let a jsem absolventem, minulý rok jsem maturoval a od té doby život strašně rychle ubíhá a nemá žádný směr. Za svůj život lituju strašně moc věcí a rozhodnutí, v 16 letech mi zemřela má sestra a táhne se to se mnou dodnes, pořád si vyčítám, že jsem s ní netrávil skoro žádný čas a byl jsem raději na počítači, strašně moc si to vyčítám, jelikož jsem s ní neměl skoro žádné zážitky a hrozně moc mi chybí, rád bych ji objal a řekl ji že jí mám rád :( Od září jsem v evidenci na úřadu práce a stále se mi nepodařilo najít žádnou žádné zaměstnání, mám problém s pravým kolenem - přetržený přední zkřížený vaz a poraněný meniskus, takže nějakou práci na 12h směny ve fabrice bych fyzicky nezvládl. A v každém jiném zaměstnání jsem jinak přes pohovory neuspěl. Že jsem takovou dobu doma a nic jsem si nenašel beru jako obrovské selhání a nevím co dál dělat se svým životem. Nemám skoro žádné kamarády, na které bych se mohl obrátit a kterým bych se svěřil, za svůj život jsem neměl ani žádný pořádný vztah a přijdu si na tomto světě zbytečně. Ničeho jsem ve svém životě nedosáhl a přijdu si jako zbabělec. Nevím, jestli bych si dokázal sáhnout na život, svoji rodinu miluju a nechtěl bych jim způsobit emoční trable, ale fakt nevím, jak z tohohle trápení ven :( Chtěl jsem se někomu svěřit, protože se v poslední době jen trápím a přijdu si všem na obtíž.