Dobry den,
Moc me Vás příběh oslovil. Jednak proto, ze muj manžel odešel také po společně strávených 31 letech , jednak proto, ze jeho otec zemřel ve stejném věku jako on také na aneurizma a manžel se poslední 2 roky stejného konce obával. Osud nebyl bohužel tak milostivy a zemřel na rakovinu po roce stráveném v bolestech. Jeho konec byl sice očekávaný, ale stejně se na to člověk nedokáže připravit.. a ta hrůza, když jeho tělo zchladlo a bylo bezvladne me zůstane před očima po cely zbytek mého života… také jsme meli 3 děti a dcery se snaží pomáhat, ale ja jsem i nejradši sama… jednak jim nechci kazit náladu a ani se bavit nechci… bojím se, ze zůstanu stará a neprijemna , ale nedokážu s tím nic udělat…
Je to 7 měsíců a ja nedamazu na nic jiného myslet… zkousela jsem se zabavit plánováním změn v dome i na zahradě, ale pak si řekla - PROČ, pro koho by jsi to dělala… asi jsem vám moc nepomohla, ze… ale moc držím palce, ať je lip… Vám i nám všem , které opustil milovaný člověk 😞
