Ano, nikdy to nepřebolí. Maminka mi zemřela 3. 6. 2021. Bratr mi zemřel před maminkou 17. 9. 2020. Bude to bolet navždy. Jen přežívám. Je to každodenní boj. Snad už aspoň Vám je lépe. Ty kecy, že čas rány zahojí...Mám sice ještě pro koho žít, ale nemám už sílu. Stále se jen přetvařovat, abych nikomu nedělala starosti. Doma se o své bolesti nebavím, nikdo by mě nepochopil. Doufám, že se jednou setkáme. Pořád dokola si říkám, že musíme všichni zemřít, ale ani to proti smutku nepomáhá. Moji milovaní, tolik mi chybíte...
