Přidat komentář

Milý Dominiku, tuto diskuzi sledují více méně již sedm let od smrti mého tatínka. Během těch let jsem přišla i o babičku a před třemi lety i o manžela. A v pátek o přítelkyni, měla jen 50 let. A vím, že bolest je veliká, ale opravdu během času se s ní dá nějak žít. Vzivam se do tvých pocitu, které jsem také měla, starší lidé žijí dál a mladší nejsou. Ale nelze se tím trápit do nekonečna. Není ostudou vyhledat pomoc odborníka a s ním své pocity řešit. Jsi mladý a život máš před sebou, a tvoji blízcí by určitě chtěli, abys jej naplnil a ještě něco dokázal. Třeba měl vlastní rodinu a do ní vtělil svou lásku k rodičům a předával svým dětem své zážitky z dětství a historii rodiny. A to bych ti že srdce přála!