Zažila jsem to také. Nechtěla jsem k dětem na svátky, probrečela bych je
a vnoučatům pokazila. Odjela jsem do lázní na 5 dní. Jezdila jsem tam už
několik let s kamarádkou, takže jsem to tam znala. Pokoj sama, okolí vycházky
a nakonec to bylo to nejlepší, co jsem mohla udělat. Akorát jsem musela sedět
při jídle tak, abych neviděla ty štastné manželské páry. Je to už 6 let, co
manžel zemřel na rakovinu a já neslavím vánoce dodnes a nejsem ani u dětí, ani doma
Vždy někam zmizím, k mamince, ke známým ,na Šumavu ap. Pokud budete chtít, napište. Já jsem zde našla dvě super děvčata, jsme v kontaktu dodnes, i když
ted si zavoláme jen občas, ale ze začátku jsme psaly denně. Já vždy říkám, že
mě vrátily do života. pro mě tehdy cizí, ale pomohly nejvíc .Chápaly, protože jsme
na tom byly stejně. Pája
