reaguji na Váš příběh. To jak popisujete svou momentální situaci, je hlubší deprese, nechce se Vám vstávat z postele, nemáte chuť k jídlu a nejraději jste sám.... No, já nevidím důvod, proč by jste něco měl ukončovat. Máte dobře placenou práci, vlastní bydlení, ženu a děti... To přeci není vůbec málo.... No nevím, co Vám říci, ale já jsem v plném ID, zůstala jsem na světě ve svých 50 letech úplně sama, nemám nikoho. Denně se musím potýkat s finanční situací, bydlím v nájemním bytě, který mi spolyká skoro všechny příjmy. A já bych také chtěla dělat koníčky, ale nemám na nic peníze. Na dovolenou nejezdím, nemám na ni. A přitom jsem pěkná žena.... No možná se zamyslíte nad tím, co vlastně máte třeba oproti mně... Hlavní je u Vás co nejdříve zahájit léčbu u nějakého dobrého psychiatra. Já sama mám jen ty nejlepší zkušenosti. Jakmile jsem začala brát léky, tak se mi zase vrátila radost ze života, vůbec se nezdráhejte vyhledat dobrého lékaře. A uvědomte si, co máte. Nepřemýšlejte nad tím, co nemáte. Přeji mnoho zdaru a síly Kateřina
