Dne 1.4.2023 umřel můj životní partner a otec našeho 3 letého syna. Byl to voják z povolání, sportovec a zdravě žijící člověk. Miloval naše syna víc než cokoliv na světě. Pomáhal jiným a nikdy na pomoc neřekl ne. Je to měsíc a půl a já stále nemám žádné zprávy proč se to vlastně stalo. Umřel v zahraničí a výsledek pitvy stále v nedohlednu. Podle nepodložených informací to byla disekce aorty a teď se čeká na genetiku zda to může mít i náš syn. Bylo mu nedožitých 38 let. Každý den si říkám proč my, proč on. Co jsme komu udělali že naši šťastnou rodinu stihl takový trest? Neřekla jsem mu tolik věcí, nedocenila jsem ho jak si zasloužil. Je mi to tak líto. Byl lepší člověk než já. Všichni říkají, jak mám žít pro syna ale s partnerem jsme byli 12,8 let spolu a je a byl pro mě víc, takže mi náš syn nestačí. Každý den bojuju sama se sebou abych aspoň nějak fungovala ale vnitřně jsem zlomená a nevidím žádné světlo na konci. Snažím se tvářit jako silná, ale nejsem. Můj život je najednou prázdný a nevím kterým směrem se mám vydat. Proč je život tak nespravedlivý.....