Milá Natálko, přijměte prosím moji hlubokou soustrast nad ztrátou partnera a tatínka Vaší dcery. Chápu, že cítíte vinu a že stále dokola přemýšlíte, co jste mohla nebo měla udělat jinak. Pravda je ale taková, že všichni děláme to, co v tu danou chvíli považujeme za to nejlepší. Rozhodně jste nemohla tušit, jak moc je to vážné. Přítel byl prostě unavený z práce, málo spal, práce v gastronomii je velice náročná, ač se to tak na první pohled vůbec nezdá.
Patří k tomu i ta nepravidelná strava a navíc je zrovna doba chřipek a nachlazení. Nemyslím si, že jste mohla poznat, k čemu se vlastně schyluje.
Můj muž odešel na rakovinu plic, vlastně jsme vůbec nevěděli, že ho ta nemoc vlastně už léta pomalu zabíjí. Taky pracoval v gastronomii, vím tedy, jak to tam funguje - s únavou, jídlem, stresem. Také vím, že prostě v tomhle provozu nejde, aby někdo jen tak zůstal doma, protože se necítí dobře. Mají to tak, zakódovaný v sobě, že prostě do práce musí, v podstatě za každou cenu.
Jsem si jistá, že jste víc udělat nemohla, a nepíšu to proto, abych Vás nějak uchlácholila, ale protože to tak vnímám. Víte v téhle situaci, takhle krátce po odchodu někoho milovaného, prostě člověk není schopen racionálně myslet. Bude trvat ještě dlouho, než začnete všechno zase vnímat alespoň trochu normálně. Chci tím říct, že to slovo nikdy, které jste použila na začátku Vašeho příběhu, časem získá trochu jiný význam. Nikdy je neuvěřitelně dlouhá doba a nikdy by se nemělo říkat nikdy.
Je mi moc líto, co Vás potkalo, zkuste facebookovou skupinu "vdovy a vdovci (s dětmi i bez)". Je to uzavřená skupina neuvěřitelných lidí, kteří v té skupině vlastně ani být nechtějí, ale moc, moc to pomáhá. Věřte mi, osobní zkušenost.
Nebudu Vám říkat, že bude líp, že čas všechno spraví, že se máte držet...to jsou klišé, které slýcháte dnes a denně už skoro měsíc. Už nikdy nic nebude tak jako dřív, ale hrany smutku a zoufalství se trochu otupí, určitě se zase jednou zasmějete, protože Vám nezbyde nic jiného - máte malou holčičku, která teď má už jen Vás.
Tak směle do toho, a přijďte mezi nás do skupiny, nebudete na tu hrůzu sama, je nás tam hodně a pomůžeme Vám.
Světlana
