Dobrý den. Já nevím proč zrovna otázky typu jak dlouho času nám zbývá mě tolik trápí. Ale každý den na to myslím jak dlouho tu vlastně maminka semnou ještě bude. Každý den den se bojím otevřít ráno dveře jestli mamku ještě uvidím.Mamince přesně před dvěmi měsíci diagnostikovali rakovinu plic ve 4 stádiu s metastazemi v játrech a lymfatických uzlinách a štítné žláze.Mám maminku doma v paliativní péči a jednou za 3 týdny ji vozí na imunoterapii do nemocnice. Po diagnóze strávila skoro dva měsíce v nemocnici. Když se nad tím zamýšlím mamka měla kašel už poslední dva roky. Bydlela tenkrát v Česku teď žije semnou poslední rok ve Španělsku. Stále říkala že je to po koronaviru. Také samozřejmě byla kuřák asi 15 cigaret denně. Takže její kašel se snadno přešel. Nikdy by mě nenapadlo že by mohla být vážně nemocná. Jen jsem ji každý den nadávala at nekouří. najednou začala rychle chudnout až se nemohla ani hýbat. Odvezla jsem ji tedy do nemocnice.V nemocnici udelali všechna vyšetření od biospsie po bronchoskopii . Rentgen magnetické resonance. Když doktoři řekli že má 4 stádium a že má metastáze i jinde rozpadl se mi celý život. Nedokázala jsem se s tím vyrovnat. Máma byla dlouho v šoku. Spíš jen opakovala kdy už půjde do práce . uběhl měsíc a mamku pustili domů ale po týdnu ji začali strašné bolesti v kloubech a tak jsme volali záchranku. Mamka byla opět v nemocnici. Změnili ji léky a mamka mohla opět domů. Po dalším týdnu doma jsem volala záchranu znova. Mamce se rychle tvoří tekutina v plicích s nemohla dýchat. Teď má zavedený drén na odsávání tekutiny doma. Mamka najednou velmi přibrala. Dobře jí. Má chuť k jídlu. Má ale nateklý obličej s veliké břicho spíš chuť jídlu přikládám k tomu že bere kortikoidy. Máme domácí kyslík který má 24 v. Denně. Bez kyslíku nezvládne dlouho dýchat. Je slabá velmi. Schody nevyjde ani nesejde. Občas ji násilím zvednu a donutím ji s vozítkem se projít alespoň na terasu Na sluníčko. Na záchod zvládne sama pomalinku do sprchy ji pomáhám. Jinak ale celé dny prolezi a prospí. V noci také spí dobře díky lékům na spaní.Má velké noční můry. Hodně nadává že spaní a křičí. Nevím jak dlouho času nám zbývá. Nevím proč to tolik chci vědět. Vím že už se nevyléčí a zemře. Ale jak poznám že umírá. Bojím se že u toho nebudu, že budu zrovna spát.