Chápu každé slovo těchto příběhů. Ztratila jsem dva skvělé muže svého života, manžela i tatínka. je velmi těžké vyrovnat se s tím. Tatínek byl skvělým rodičem, chápavým, moudrým, laskavým. S manželem jsme měli i po 30 letech nádherný vztah. Přátelé říkají, jsi mladá , najdeš si někoho jiného.. Nevím jestli to takto funguje, nepřemýšlím nad nikým novým, na to byl vztah s manželem příliš výjimečný a nádherný. Samota je však velmi těžká. Přestože mám dvě skvělé děti, nádherná vnoučátka, přátele a jsem i v práci obklopená lidmi, je těžké vracet se do prázdného bytu. Tak ráda bych sdílela každodenní maličkosti, úsměvy, objetí...Smutek se snažím zahnat prací, aktivitami mimo práci, navzdory tomu mi schází ten jeden "malý velký" díl radosti. Snažím se jít dál, žít život, snad dokážu najít ten pomyslný dílek a znovu se cítit šťastná.