Milá Barunko,nejdříve bych Vám ráda vyjádřila svoji co nejuprimnejsií soustrast k odchodu Vaši dcery a maminky 2 malých holcicek .Váš příběh jsem dočetla do konce a po tvářích se mi kutaleji slzy tolik statečnosti,lásky obětavosti,pokory a pomocí v jednom člověku...Říká se,že nejhorší pro rodiče je odchod jeho děti.Sama jsem maminkou 15 levého syna před 7 lety mu vinou lékaře zemřel tatínek a můj partner během 2let jsem přišla o babičku,tetu a maminku ..nebýt mého syna myslím,že bych tak těžkou situaci nikdy nezvládla.Nebudu Vám lhát,že to přeboli myslím,že tak velkou ztrátu bolest a prázdno v duši ,který ve Vas zanechala Vaše dcera zůstane jen se stou bolesti naučíte žít..Pres všechnu Vasi bolest,beznaděj,vztek a zoufalství ,ktere nyni prozivate Vám po Vaši holčičce zůstali 2 krásně zdravé holčičky a to je obrovsky důvod vstát zvednout hlavu a jit dal,protože oni jsou kus Vaši dcery a ony Vas neskutečně moc potrebuji......Přeji Vám hodně zdraví,síly a odvahy..věřím,že to zvládnete už jen pro to,že Vám nic jiného nezbývá a až Vám bude nejhůř obejmete svoje holčičky a budete cítit zároveň nejen je,ale i svoji dceru...kdyby jste cokoliv potřebovala ozvěte se...
